První víkend v dubnu jsem zajel navštívit kolegu Tomina do Annemasse
(Fr). Na skialp jsme měli pouze dva dny. Podle naší výkonosti nám Tomašův
zkušený kolega doporučil okolí chaty Rifugio Vittrorio Sella (2588 m)
nacházející se v narodním parku Gran Paradiso v zapadní části
rozsáhlého údolí Aosta (Ita). Podle podmínek jsme chtěli
zdolat vrchol Gran
Serry (3552 m) a následně si zalyžovat v okolí chaty.
Výstup na Rifugio Vitorio Sella
Díky časově omezenému rozpočtu jsme dorazili do nástupní vesničky Valnontay (1666 m) v sobotu okolo poledne. Počasí bylo skvělé, teda hlavně na opalovačku.
Rifugio Vitorio Sella – odpolední výstup
Auto jsme zaparkovali za vesnici zhruba 300 metrů za oficialním
parkovištěm. K naší úlevě se kolem trousili skupinky skialpinistů
v obou směrech. Sestupující nás
ujistili, že táhnout s sebou ledovcovou výbavu opravdu není nutné.
Vyrazili jsme a
se dvěma pauzičkama jsme dorazili na chatu okolo třetí. První úsek jsme
sice šli na pásech, ale modřínový les a místy roztátý sníh nám to moc
neulehčovali. Ubytování pohoda, po výběru večerního menu (stravu a nocleh
jsme měli dopředu rezervované) a zdolaní piva jsme vyšli nad chatu a
zkusili sjet dva nejbližší sjezdy. Osluněná strana, hodně rozměklá,
stinná strana místy s krustou. Žádný přehnaný optimismus.
Gran Serra
Posléze jsme za chatou vystřídali skupinku místních a hledali lavinové vyhledávače. Nejdříve jsem schoval svůj, jenže Tomáš neměl žádný signál. Že bych ho zapoměl zapnout? Naštěstí jsme ho našli. Zapnutý byl, ale ve sněhu byla zima a baterky to vzdaly. V chatě nocovalo zhruba 80–90 lidí. I přesto chatař s chatařkou vykouzlili dokonalou večeři o třech chodech. V deset už spíme.
Gran Borec – sám velký autor
Zhruba v 5.15 se celá chata probouzí, a jak později zjištujeme,
všichni kromě nás
chatu opouští v 6.15. Snídáme v úplně v prázdné chatě. Vyrážíme
směr Gran Serra, starší stopa je čerstvě prošlá, honí se mraky, ale
modrá obloha je stale častější. Lehce chumelí. Zhruba v 3000 metrech
přicházíme pod severnější svahy a prašánek nás zláká k sjezdíku
(250 m). Bomba, těšíme se na návrat.
Výstup na Gran Serra – Rif V.Sella za Tomínem
Opruz úzkým žlabem a už jsme na ledovci pod vrcholem, zbývá posledních 300 výškových metrů. Na vrcholu se nám chvíli zatáhne. Zřejmě se okolí nechce koukat jak blbneme při zdolávání vrcholku, máme štěstí a vracíme se celí. Na druhé straně jsou vidět krásné sjezdové stopy, bohužel překročit vrchol jako jedno německé družstvo, tak na to opravdu nemáme. Samozřejmě výbavu. Z vrcholu bychom museli pár desítek metrů po skále a mixy.
Výstup na Gran Serra
Vracíme se po stopách výstupu. I na osluněném svahu to jde. Ve výstupovém žlabu je těsno. Tomíno volí trasu kousek stranou, zato se skokem. Zvládl to v pohodě, následuju ho. Párkrát se vyválím, hned po skoku a pak ještě párkrát. Z haldy prašanu se težko vylézá. Až k chatě je to super. Ale silné slunce nás utvrzuje v naší únavě a my vyrážíme k autu bey dalších výstupů. Sníh je bohužel čím dál horší. Ve finále se boříme až po stehna do naprosté břečky. Děs. Poslední úsek raději scházíme s lyžema na zádech.
Ledovec Tribolazione pod Gran Paradisem
Popis skialpových tras viz stránka chaty Rifugio Vittrorio Sella (2588 m).
Mapa oblasti: http://www.rifugiochabod.com/…ng/index.php?…
Moje fotky z výletu jsou na: http://bart.own.cz/granparadiso
Sjezd z Gran Serra
Parkoviště Valnontay
Sestup do Valnontay
