Brázdíte v zimě na lyžích nebo snowboardu náročné horské terény a je vám líto, že to nejde i v létě? Třeba zjistíte, že to možné je, jen na to mít ten správný model horského kola! Pojďme si představit kategorie kol, které by vám mohly přinést ten pravý letní zážitek v horách.
XC – výkonnost v terénu
Do kategorie XC, neboli Cross Country, patří kola určená pro rychlou (i závodní) jízdu terénem. Jejich geometrie umožňuje položený sportovní posed a vysokou efektivitu šlapání. Mezi horskými koly patří k nejlehčím, jejich hmotnost může být i nižší, než 10 kg.
Dostupné jsou jak v celoodpruženém provedení, tak jako hardtaily, tedy pouze s odpruženou přední vidlicí. Zdvih odpružení, který určuje, jak velké nerovnosti je kolo schopno vyrovnat, nebo jak říkají cyklisté „vyžehlit“, je kolem 100 mm. Do opravdu náročného terénu se tak více hodí následující kategorie kol.
K nejlepším XC modelům patří třeba Specialized Epic, na němž Jaroslav Kulhavý získal na londýnské olympiádě v roce 2012 zlatou medaili v závodě horských kol, dále také Trek Top Fuel nebo Cannondale Scalpel.
Trail – technická jízda terénem
Trailová kola jsou určena pro technickou jízdu náročnějším terénem. Jejich geometrie více akcentuje ovladatelnost, posed je trochu vzpřímenější, nežli u kol kategorie XC, a také nabízejí vyšší zdvihy odpružené vidlice a tlumiče – přibližně 100–130 mm. Hmotnost těchto kol se pohybuje mezi 10 a 12 kg. V této kategorii již převažují celoodpružené modely nad hardtaily.
K nejoblíbenějším zástupcům této kategorie se řadí Cannondale RZ 120, Specialized Stumpjumper FSR nebo Trek Fuel EX.
All-mountain – horské přejezdy
Pro dlouhé horské přejezdy s náročným terénem a velkým převýšením si vyberte kolo z kategorie all-mountain. Jejich geometrie umožní ještě vzpřímenější posed, než na kolech předchozích kategorií, dále nabídnou kratší rozvor kol pro snazší ovladatelnost a vyšší zdvihy – 130 – 150 mm.
Rovněž mají širší a silnější pneumatiky pro zvládnutí náročných povrchů. Hmotnost kol v této kategorii činí 12 –15 kg a jedná se prakticky výhradně o celoodpružená kola.
Chybu určitě neuděláte s modely Trek Remedy, Specialized Stumpjumper nebo Cannondale Jekyll.
Specialized
Stumpjumper Comp 29
Enduro – pro krásu horských sjezdů
Kategorie enduro někdy splývá s předchozí kategorií all-mountain. Rozdílem je, že kola enduro jsou více zaměřena na sjezdy. Na rozdíl od kol kategorie DH (viz dále) je na nich stále možno vyjet bez problémů kopec vlastní silou, ale jejich síla tkví v jízdě dolů.
Posed je oproti all-mountain modelům ještě vzpřímenější, rozvor kol kratší a zdvihy vyšší – 140 –160 mm. Hmotnost kol enduro se pohybuje mezi 13 a 16 kg.
Špičkovými reprezentanty kategorie enduro jsou stejnojmenný model značky Specialized, tedy Enduro, nebo Cannondale Jekyll MX.
DH a Freeride – rychlé sjezdy a skoky
Freeride kola jsou stavěná pro strmé sjezdy, jízdu po dřevěných lávkách a velké skoky. Mají robustní rámy se vzpřímeným posedem, krátký rozvor kol zajišťuje výbornou ovladatelnost a tlumiče nabízejí zdvihy i přes 200 mm. Velmi odolné jsou i brzdy s velkým průměrem kotoučů –190 – 200 mm.
Hmotnost těchto kol přesahuje 20 kg a počítá se u nich s tím, že nahoru se jezdec vyveze lanovkou.
Vynikajícími sjezdovými koly jsou například Specialized Status, Trek Session, nebo Cannondale Claymore.
Článek vznikl ve spolupráci se specializovanou cyklistickou prodejnou Ski a Bike Centrum Radotín.
Zejmena pro dlouhe horske PREJEZDY je vhodne mit tezke kolo (15kg) s co nejvetsim zdvihem (150mm), na tom se skvele jezdi do kopce, zejmena takovych 1500–2000 hohacu (diky, Marketo, super termin! :) ) po sotolinkach. A vzprimeny posed taky doda.
A takova 29tka na Passo Zebru nebo Madritschjoch, to musi byt prima. Jo a malem bych zapomnela: ty dvojtacy, co ted Specialized dava na vsechny kola, s temi by poradny kopec (15% a vic, v Alpach dost bezne) nevyjel ani Zabel, na 29 uz tuplem.
Hore zdar,
Lenka K.
Lenka, pekny radikalny koment.
Ako majitela lahkeho 26er giantu anthem ma tiez udivuje odporucanie pouzivat 14–15kg stroje na prechody hor. Ale nestretol som sa s tymto odporucanim prvy krat. Neviem si predstavit slapat 3 hodiny hore kopcom vo vzpriamenej polohe na tazkom stroji.
Re 29er a dvojtac: prevody su nastavene tak, ze by to malo byt ok (36 zubov vzadu, 24 alebo 26 vpredu). Otazne skor je, ako sa vlaci velka 29na na pleciach hodinu-dve do nejakeho alpskeho sedla. Mozno na sotolinove useky je fajn, technicky singletrack bude ina kava.
Vyzera to vsak tak, ze lahkyn 26kam odzvonilo. Buducnost je v 29 a 27.5 – neviem ci je to dobre…
Ahoj Matus,
doufala jsem sice, ze se ozve potrefena husa, ale ani harmonicka diskuse neni od veci. :)
Coby relativni trpaslice, ktera ma i u 26-MTB problem najit takove kolo, na nez nemusi nasedat/sesedat se zebrickem, je pro me trend k velkym kolum katastrofou, protoze uz ted jsem si mohla koupit kolo se zdvihem maximalne 120mm. Vse ostatni je proste moc vysoke.
A o smesnych pokusech zkonstruovat damskeho horaka typu „Eska“ s horni trubkou u presmykace, a tudiz dostatecne nizkou stangli, se radeji nezminuji.
Co se tyce dvojtacu: loni byl u 26tek standard 39/26, ted u 29tek, s kterymi je jizda do kopce namahavejsi (musis rozpohybovat vetsi obvodovou masu nebo tak nejak, nejsem fyzik, jsem historik :)) se montuji 38/24 nebo 36/22. V nemeckem Bike byl ale ted test 29tkovych celoper s dvojtacy 38/24, tedy nejlehci prevod 24–36, a laicti testeri–poradneho vzrustu (180–190cm) a odpovidajici vahy–s tim meli v alpskem terenu dost problemy. O tom, ze s prevodem 38–11 to po rovine (ano, i takove veci se v Alpach nachazeji, a v nizinach obzvlast) moc nejede, ani nemluve.
Dvojtacy by podle mne mely cenu pouze v pripade, ze bude vypusten prostredni tac, tedy v provedeni 42/24, nebo, jeste lepe, 44/22. Ale ani Shimano, ani Sram nemaji presmykac, ktery by to utahl, Shimano dokonce pri prechodu na 10 rychlosti snizilo kapacitu prehazovacky o dva zuby: Shimano 3×9 kapacita 45 zubu, tj. tacy 44/32/22 a kolecko 11–34, zatimco Shimano 3×10 kapacita pouze 43 zubu, tacy 42/32/24 a kolecko 11–36, to je taky takove VERSCHLIMBESSERUNG, jak rikaji hezky mi nemecti soukmenovci :), extra rychlost pro me znamena jen razeni najednou pres dve rychlosti a chybi mi rychly prevod 44–11, zatimco 3 nejlehci prevody u 3×10 jsou tezsi nez u 3×9 a musim v horach jezdit vic na predposledni a obcas i na nejvetsi kolecko.
Pokud Te zajimaji detaily, existuje na to prima stranka,
http://www.gear-calculator.com/
Nastesti jsem si loni jeste koupila peknou, celkem lehkou a rychlou 26tku (Scott Spark), tak doufam, ze mi vydrzi, nez se takhle cyklokrosMTB boure prezene a vyrobci pochopi, ze existuje dost velka skupina bikeru, kteri zadna velka kola nechteji.
Hore zdar,
Lenka K.
Lenka, vidim, ze to mas napriek nevhodnemu vzdelaniu pekne nastudovane. Nastudoval som aj ja a zistil som, ze mas pravdu. Minuly rok v Livignu som zistil, ze tvrdenie o potrebe 34 zubovej kazete (v kombinacii s 22 zubmi vpredu a 26er bikom) je velmi pravdive, kedze niektore MTB cesty boli takmer kolme. Neviem si predstavit, ze ich mam tahat na este tazsom prevode a na tazkej 29ne. Ako to tak sledujem nase prosby a nareky su marne a musime pockat ako sa to vyvinie. Kazdopadne, skor ako o 5–6 rokov mi ziadny novy bike netreba, staci ked sa budu dat kupit suciastky.