TuleniPasy.cz

Od září 2014 je hlavním informačním webem ke skialpinismu a freeridu v českém jazyce stránka TuleniPasy.cz. Zde budou nadále zveřejňovány obecné informace ke skialpu a zimním horským disciplínám, stejně jako upozornění na zajímavé akce, popřípadě anotace novinek.

Od podzimu 2018 ve zvýšené míře lyžujeme nejenom na lyžích G3 a K2, ale nově také na švýcarských lyžích DOWN.

Zamračený únorový skialp v Nízkých Tatrách

Kdo chtěl vidět mlhu, která by se dala krájet, měl se s námi vydat do Nízkých Tater o víkendu 6. –7. února 2009. Já, Vaněc, Libor, Honza a Jana jsme v pátek v brzkých ranních hodinách vyrazili směr Jasná, abychom strávili dva dny v okolí Chopoku s noclehem na Kamenné chatě (2000 m).

Chuckie a Všeťa běží do kopce
Chuckie a Všeťa běží do kopce

Všichni skromně vybavení, kdy pouze Janča táhla 60 litrovou krosnu (nezapomněla si ani plavky). Na Zahrádkách jsme se postarali o parádní rozruch, jelikož někde za Liptovským Mikulášem jsme na nějakém hrbu urazili výfuk, takže na parkoviště dojíždíme s ohromným řevem. Lidi se hned otáčejí co za šílenou káru to asi přijelo. Jaké zklamání pro všechny nastalo, když se ze zatáčky vypotácel přetížený ford se zvukem Octávie WRC. Jeden z (po ránu až hodně veselých) členů obsluhy parkoviště nám ukazuje kam se máme postavit, jiný nás posílá jinam a parkujeme až dle pokynu třetího „nejveselejšího“ slovenského strýca.

Všeťa stoupá s Tatrami v pozadí
Všeťa stoupá s Tatrami v pozadí

Vystupujeme z auta a pěkně to všude smrdí benzínem. U kasy kupujeme jednu jízdu nahoru, Janča dvoudenní permici. Lanovkou vyjíždíme na Rovnou Holu a dvousedačkou pak na Konský Grúň, zbytek Chopoku lezeme na pásech. Počasí je zatím dobré vidíme Roháče, Vysoké Tatry, Malou Fatru, z jihu ovšem přichází mračna, a tak si užíváme ten víkend poslední rozhledy.

Děreše
Děreše

Plán je takový, že hodíme bágly na chatu a někam vyrazíme. Jana šla jezdit na sjezdovky, my se vydali po zimní značce směr Demänovské sedlo a dále se uvidí. Sněhu je opravdu už dost, ale za to malá viditelnost a značný vítr. Po cestě potkáváme snad 20 členů HZS. S poslední dvojící se bavíme o stavu sněhu a plánu naší cesty. V sedle opatrně nakukuji směrem na severní stranu na obrovské (2 – 5m) převěje.

Sjezdovky na Chopku
Sjezdovky na Chopku

Domluvili jsme se na sjezdu dolů žlabem k Trangošce a pak zpět jednou ze sjezdovek kde zkusíme domluvit vlek nahoru. Horní pasáž sjezdu jedeme po parádním zmrzlém prašanu, kvůli hodně malé viditelnosti max. 10m vždy první z nás háže krásné držky, všichni ostatní pak jedeme v pohodě podle něj. Aby se neřeklo, tak se střídáme. Od poloviny sjezdu začíná sníh těžknout a také teplota stoupá nad bod mrazu. Sjezd lesem ve spodní části také nemá chybu sněhu je dost, a tak skáčeme i nějaké pařezy. Dole sjíždíme až k cestě vedoucí na Srdiečko, brzdím na asi metr a půl vysokém mantinelu cesty přímo nad střechou jednoho zaparkovaného auta a málem sem spadl dolů.

Vrchol Chopku a zasypaná Kamenná chata
Vrchol Chopku a zasypaná Kamenná chata

Dole u lanovky jsou mraky lidí takže rychle mizíme pryč. Sjíždíme sjezdovkou k vleku Krupová (1080m), kde nasazujeme pásy a stoupáme sjezdovkou ke stanici Zadné Dereše (1500m), v pohodě se pak vytahujeme vlekem až k horní stanici na hřebenu (1900m). Traverzujeme na Predné Dereše, zase vlekem nahoru, sjezd dolů a naposledy menší pomou až k chatě. Čím víc se blíží večer, začíná i Chuckie uvažovat o tom, že nakonec přespí s náma v chatě a ne jak měl původně v plánu na terase venku. Nejlepší byl chatár, který říkal: „jo klidně tam přespi, ale počítej s tím, že tě v noci budou chodit obchcávat lidi“.

Zasněžený vrchol Chopku
Zasněžený vrchol Chopku

O vtipné zakončení dne se postarala Jana, když dorazila na chatu „s omrzlinami na tváři a pokousaná od ledních medvědů“, nadávající na obsluhu horní dvousedačky. Lanovku jí totiž vypnuli přímo před nosem, i když z vrchu lidi normálně vozili. Takže musela víc jak 500 výškových metrů po svých pěšky s lyžemi na zádech v pěkné vánici. Když jsme se ji pak večer ptali proč na chatu dorazila bez lyží, říkala, že je má schované za 4 nebo 5 sloupem lanovky a ráno si je pak vyzvedne.

Lyže schované u sloupu
Lyže schované u sloupu

Večer trávíme u čaje či grogu v teple chaty a kecáme se super chatárem. Skoro nic nás nemůže rozhodit z poklidné nálady, snad kromě skupiny krásných českých i slovenských skialpinistek, které bydlí na pokoji s námi, „díky bohu za pevné boxerky :-D“. Večer jim však dorazili borci, takže… Raději si tedy dáváme něco tekutého a někteří i něco v jiném skupenství. Večer starší bruder prudí s ranním vstáváním okolo šesté hodiny, ale za nás za všechny ho odpálkuje Jana.

Bruder Libor v podvlékačkách
Bruder Libor v podvlékačkách

Vstáváme tak normálně kolem půl sedmé až sedmé. Venku je ještě hůř než včera viditelnost možná 3 metry a silný vítr. Plán zní: z kapsy vytáhnout „ruční rozháněč mlhy“, pak traverz na Demänovské sedlo, nahoru na Ďumbier z něj sjezd dolů k jeskyni Mrtvých netopýrů, po výstupovce na chatu M.R. Štefánika, zpět na Ďumbier dolů na Srdiečko jako předchozí den, nahoru na Dereše a na chatu. Hahahaha, někde po 300 metrech sjíždíme za vidinou natraverzování výškových metrů ze značky, a tím se náš výlet podstatně změnil.

Výletníci na chatě
Výletníci na chatě

Díky špatné viditelnosti a naší blbosti najíždíme do hodně prudkého padáku směrem na severní stranu. Vedoucího Honzu musíme už zastavit, jelikož jsme sklesali mnoho metrů a sjeli z hřebene. Chvíli se rozmýšlíme, co dělat, ale nejrozumnější volba byla dát lyže na bágl a jít zpět nahoru jak říkal Libor. Nasazujeme mačky, to jen Váňa říká, že nejsou potřeba a ještě se nabízí, že nám lyžákami v tom ledo-sněhu vyseká cestu. S páru nadávkami tak stoupáme svahem nahoru a být po Vaňcovém, tak asi rovnou přes vrchol na chatu.

Po sjezdovce do civilizace
Po sjezdovce do civilizace

Uznáváme, že dnes opravdu počasí na výlet není. Na chatě se dozvídáme, že dneska i borci z HZS jak šli ze severu na hřeben měli problémy v přesné orientaci kvůli špatné viditelnosti, a dokonce při nácviku v terénu o kus dál něž jsme lezli na hřeben my se kolem 11 hodiny nad dvěma členy uvolnila lavina, naštěstí se nikomu nic nestalo a vyvázli jen s lehkými zraněními.

Po sjezdovce do údolí
Po sjezdovce do údolí

Na chatě si dáváme čaj a já, slintám po skialpačkách, které teprve vylezly z pelechu, a balíme věci. Ne severní straně střediska někde jezdí Jana a snad tam má být i menší vítr takže jedeme jezdit tam. Chvíli pak ještě lyžujeme na vleku Vyhliadka, kde se pod Honzou urvala jedna poma a ten jí pak po sjezdovce vezl dolů vlekařům, dokonce ani nesejmul žádné kolem jedoucí lyžaře a snowboardisty. Ke konci sjezdovky FIS si pak ještě brůdři zkoušejí Váňovy lyže. Dole opět startujeme naše auto s šesti litrovým objemem motoru a jedeme domů. Ponaučení z výletu: když vidíš hov.. tak jdi rači rovno!

Podobné články

Komentář

  1. Jana - 17. únor 2009, 14:55 #

    Ahoj, díky za článek.
    Lyže byly pod druhým sloupem,ale kvůli té mlze a medvědům nebylo nic vidět. Vědět to, donesu je až nahoru. A plavky s sebou vozím vždy (proto mám taky tak velkou krosnu;-)

Pište prosím slušně, s diakritikou a k věci. Dodržujte pravidla a využijte možnosti formátování uvedená pod formulářem.

 

Pravidla a možnosti formátování

  • Nepoužívejte HTML značky, blog podporuje sexy formátování texy. Například nový odstavec získáte 2x odřádkováním, citace započněte znakem ">", odkaz: "text odkazu":odkaz, **tučně**, *kurzíva*
  • Adresy začínající na http:// budou automaticky převedeny na odkazy
  • Jediné dvě povinné položky formuláře jsou Jméno a zpráva
  • Na předchozí komentáře odkazujte zápisem [2]
|
 

Hledání na webu

Co se chystá

Důležité

Významné výlety

Poslední odkazy

Poslední komentáře

Naše kopce na summitpost.org

 
 
kansas-160x600.jpg
ladiran-160x600.jpg