Běžkařské pondělní pozdní odpoledne na hřebenu Javorníků

V pondělí 19. března bylo původním záměrem projetí velké části hřebenovky Javorníků na běžkách. Pohled na webkameru na Kohútce – Ski centrum Kohútka od tohoto záměru dokázal rychle odradit – déšť a mlha. Po jedné hodině odpoledne to ale začalo vypadat na částečné vyjasňování. Nezbývalo než vyrazit na zkrácenou verzi běžkování na hřebenu Javorníků.

Dojel jsem na parkoviště pod Kohútkou a pěšky vyrazil směrem k Hotelu Portáš. Bohužel, cestu k hotelu Portáš udržují sjízdnou pro auta, a tak je na ní místo sněhu spíše bahniště. Naštěstí u hotelu Portáš začíná ničím nepřerušovaná souvislá sněhová pokrývka hřebenem Javorníků na sever.

Na běžkách jsem jel přes Malý Javorník (1019 m) na Stratenec (1065 m), a kousek za ním to před půl pátou otočil. U Kohútky jsem byl zpátky přesně tak, abych stihnul západ slunce.

Má smysl ještě jezdit na běžkách po hřebenu Javorníků? Podle mě to smysl rozhodně má, pokud se vezmou běžky-kameňačky. V lesních úsecích se vzrostlým lesem je na běžkařské dálnici místy hodně jehličí a větví. Přímo kolem trasy, ale i kousek dále je vidět řada různě polámaných stromů – převážně jehličnatých. Část z nich je pořezaných a jehličí z nich je na cestě.

Některé části – např. mezi Malým Javorníkem a Velkým Javorníkem jsou ve výborném stavu a místy se dá odhadovat výška sněhu kolem dvou metrů. Lavinovou sondu jsem s sebou neměl, takže přesné měření neproběhlo. Subjektivně jako nejtěžší vypadal sjezd zpátky z Malého Javorníku směrem na Portáš. Reálně to bylo výborné.