Na víkend 14.-15. dubna 2012 naplánoval Jíří Kočara, Pažout další ročník Tatranských skiextrémů v rámci Komise tradičního skialpinismu ČHS. S blížícím se víkendem a zhoršující se předpovědí počasí odpadal-omlouval jeden účastník za druhým, až se nás na Chatě pri Zelenom plese (1551 m) sešlo méně než je na této akci obvyklé.

Výstup a sjezd z Baranieho sedla od Chaty pri Zelenom plese

Zatímco severomoravská skupina vyrazila už v pátek odpoledne, a Pažout hnal všechny na chatu, aby tam dorazili za světla, já jsem vyjel v sobotu ráno. Před sedmou hodinou ráno jsem byl v Tatranských Matliaroch, nabalil se, a vyrazil na chatu. Sněhu dole je málo, reálně na lyže sníh začínal až u mostů. Vzhledem k velkému množství jehličí na sněhu jsem nechtěl špinit pásu, a tak jsem ještě kus nad druhým mostem šlapal pěšky. S čistějším sněhem jsem stoupnul na lyže a těsně po deváté jsem dorazil na chatu.

Cestou z Tatranských Matliarov po sněhu ani památky

Ostatní už čekali, rychle jsem se proto nasnídal, a pod vedením Pažouta jsme vyrazili na pásech. Počasí nebylo ideální, teplota u chaty vysoce nad nulou, deštivo, výše hustá mlha a sněžení. Vzali jsme to proto od chaty v 1551 m hodně oddychově, tj. zajet na jégra na Téryho chatu. Na lyžích jsme v pohodě vyšlapali Flašku (pro mě premiéra, zatím jsem to vždy šlapal pěšky) a lyže se sundávaly až pod závěrečným žlabem do Baranieho sedla (2393 m).

Při mém příchodu bylo ještě polojasno

V sedle byl tyfus a potkali jsme potkali velkou výpravu Telemark Club Slovakia. Lyže si nahoru vzali jenom dva telemarkeři, ostatní je nechali o hezkých pár desítek výškových metrů níže. Důvod byl jednoduchý, špatný sníh, přemrzlý a posetý ledovými hroudami. Lyžování nebylo úplně ideální, ale bavilo nás to. Téryho chata nás magicky přítahovala, a tak jsme do ní zapadli na polévku a pivo. Po pivu následoval Horec, v dalším kole Demänovka a poté se už jenom jégrovalo. Přes starost o zamezení vlastní dehydratace si nešlo nevšimnout jedinců, kteří dávali stoupací železa na dřevěné stoly. Dosud jsem to viděl pouze pod Pico den Aneto ve Španělsku, ale až v Tatrách mě tato lidská blbost dostala.

Na Téryho chatě nás čeká jégr, vzhůru do Baranieho sedla

Flašku jsme vyšlapali na pásech

V Baraním sedle byl trochu tyfus a lehce přelidněno díky Telemark klub Slovakia

A jedeme na Téryho chatu

S Téryho chatou v pozadí ve střední části sjezdu z Baranieho sedla

Opustili jsme Téryho chatu a v husté mlze jsme šlapali na lyžích zpátky do Baranieho sedla. V sedle bylo stějně hnusně jako před nějakou tou hodinou. Nám to nevadilo, neboť sníh směrem na Chatu pri Zelenom plese byl parádní. Sice jsme téměř nic neviděli, ale sjezd neměl chybu. U Flašky mlha dost zmizela, takže jsme mohli i vidět, co pojedeme.

Z Baranieho sedla směrem na Zelené pleso

Z Baranieho sedla směrem na Zelené pleso

Z Baranieho sedla směrem na Zelené pleso

Dojeli jsme na chatu a věnovali se standardními večernímu a nočnímu programu. Přes noc ve vyšších polohách padal sníh, kolem chaty naopak pršelo. Ráno tak bylo jasné, že žádné ambiciózní sjezdy se konat neboud. Chtěli jsme se podívat do jedné nejmenované doliny, ale když jsme opět vystoupali Flaškou na pásech, museli jsme cíl výletu změnit. Všude kolem nás totiž začaly ze skal padat laviny. Nemuseli jsme to ani říkat nahlas, vzájemné pohledy byly jasné: „Pásy dolů a rychle pryč odtud“. Sjeli jsme dolů a šli se věnovat hledání geokešek různě po tatranských dolinách.

Lyžařské terény nad Flaškou

Další stoupání na lyžích skrz Flašku

Ani další den to nedopadlo dobře, po ranním dvouhodinovém polojasnu se zatáhlo, padla mlha a začalo dost pršet. Naše následující činnost tak byla jasná: sbalit se, sjet dolů (kus nás popovezl chatař ve svém terénnim voze) a přesun do přírodních termálů na konci jedné vesnice. Nemělo to chybu.

Když začaly padat laviny – pásy rychle dolů a mizíme

Něco místo závěru:
Společensky byl víkend na Chatě pri Zelenom plese výborný, snídaně i večeře vynikající a zábava parádní. Počasí, hustá mlha, níže déšť, výše sněžení a množství lavin, znemožnili jakýkoliv lepší sjezd než jenom sjezdovku z Baranieho sedla.

Další sněhový-lavinový autobus přilétá

Tato lavina není úplně nová

Stoupání do jedné nejmenované doliny

Mizíme dolů co nejrychleji to jde

Dno doliny je už pod námi

K mé stopě přibývá druhá – synchronní

Závěr v přírodnim termálu

autor: Jan Pala - palič