Na přelomu srpvna a září se uskutečnil tradiční horolezecký sraz pořádaný už téměř šestou desítku let 155. horolezeckým oddílem Vsetin. Potřetí se v jeho dlouhé historii konal horolezecký triatlon zahrnující plavání, horské kolo a lezení na skalách. V sobotu vyšlo vše dokonale, ale v neděli nad ránem začalo pršet, takže jsme to už dopoledne zabalili.
Fotili: Hřib, Hřibka a palič
Tato akce prběhla za podpory Dotace z Fondu mládeže a sportu
Zlínského kraje.
Další články a fotografie:
Horolezci
měřili síly na třetím ročníku triatlonu. Podívejte se
V pozvánce na 56. sraz horolezců na Čertových skalách je uvedený i podrobný rozpis jednotlivých disciplín – plavání 274 m, kolo 26,6 km a lezení na skalách do součtu čtyřiceti bodů. Všechny disciplíny byly nakonec asi o něco málo delší, kdy například lezení bylo rozšířeno na 56 bodů k počtu dosud organizovaných horolezeckých srazů.
Jak probíhal sraz ve skutečnosti? O tom nejlépe svědčí přiložené přehledové video a fotogalerie s rozšířenými popiskami. Na startu u štěrkoviště „Balaton“ mezi Novým Hrozenkovem a Karolinkou se sešlo v kategorii mužů 32 účastníků, které doplnily ještě tři smíšené dvojice. Původně jediná přihlášená ženská dvojice byla dva dny před závodem změněna na smíšenou.
Někteří účastníci přespali rovnou u štěrkoviště (např. nejvzdálenější účastníci z hlavního města), zatímco většina z nich dojela na místo až v sobotu ráno auty, autobusem nebo na kole. S Brkem jsme zvolili poslední variantu – kolo. Po sedmé hodině ráno se mi moc ven nechtělo, když podle teploměru bylo 8 stupňů, což není na klasický cyklo odě (cyklo kraťasy a dres s krátkým rukávem) zrovna teplo. Na chvíli to spravila tenká pertexová bunda. Do Karolinky jsme dojeli po cyklostezce a pěkně se přitom aspoň rozdýchali.
U „Balatonu“ se o půl deváté ráno sešli všichni účastníci a spousta povzbuzovatelů. Po registraci a podpisu účasti na vlastní nebezpečí věnovali všichni větší či menší pozornost Hřibovi, který vyhlásil pravidla jednotlivých disciplín. Převlékli jsme se do plavek a na břehu čekali na startovní pokyn.
Teplotu vody nevím – to organizátoři buď zatajili, nebo jsem před startem špatně poslouchal. Rychle se odplavalo, přičemž měli dva záchranné čluny menší práci pouze s jednou chvilkovou indispozicí. Převléknutí do cyklistického (někteří rovnou do lezeckého) proběhlo také rychle a mohlo se vyrazit na druhou část horolezeckého triatlonu.
Prvních asi dvanáct kilometrů cyklistické části vedlo po cyklostezce Bečva, tj. po proudu a tudíž mírně z kopce. První skupina to napálila, a přes roztrhání se na několik podskupin byla údajně průměrná rychlost přes čtyřicet kilometrů v hodině před odbočkou do bočního údolí směrem ke Zděchovu. Při stoupání ke Zděchovu se tempo zvolnilo. Poté se mimo asfalt začalo opravdu stoupat, kdy většina postupně přešla na pěší výstup. V hřebenové partii bylo místy bahnito díky těžké lesní technice. Na nejdůležitější křižovatce, kde se z hřebene odbočovalo ke krásnému dlouhému sjezdu, usměrňovala cyklisty Hřibka. Při sjezdu se vyskytovalo agresivní včely, takže pár lidí dojelo do údolí řeky Senice vylepšených o žihadla.
Po dojezdu na místo srazu měly některé dvojice problém, že jejich lezecký materiál se ještě přesunoval k Čertovým skalám. Dost lidí tak muselo čekat, než auta uvíznutá v zácpě, nebo vlivem rychlé jízdy cyklistů nedostatečně rychlá, dorazí na místo. Ti, kteří už měli vše na místě, se rychlým přesunem dostali ke skalám a začali lézt o sto šest – aniž by některou z cest opakovali.
Bezďa s Pipem nebyli po plavání a cyklistické části v čele – k Čertovým skalám dojeli celkově až jako desátí. Od začátku ale zvolili rychlé přelézání těžkých cest, a 57 bodů nalezli za pouhých 81 minut (11:58:31 h)! Druzí Macek s Davidem potřebovali na 58 bodů 139 minut (12:46:21 h). Na třetím místě potom skončili Milan Hurtík a Sam Kopecký, kteří nalzeli 57 bodů za 132 minut (12:48:10 h). Čtvrtá dvojice Miroslav Šoman a Miroslav Kožík měli výsledný čas 13:05:10 h.
Ve smíšených dvojicích zvítězili Mia s Myšákem s časem 14:12:00 h a 57 body. Druzí Kateřina Volfová s kolegou Pírkem stihli do ukončení závodu ve tři hodiny nalézt cesty za 41 bodů, zatímco třetí Surda s Surovčíkem stihli do tří hodin 12 bodů.
Po vyhlášení výsledků začala volná zábava od dalšího lezení po skalách, přes slackline, různé diskuze, zpěvy za doprovodu kytary a mnoho dalšího. Nejvytrvalejší vydrželi do brzkých ranních hodin. Nedělní ráno nebylo bohužel tak pěkné jako sobotní – silně pršelo. Původní plány na neděli tak ve většině případů padly a v krátkém okně, kdy nepršelo, jsme uklidili tábořiště a zrušili bránu. Následně jsme se rozjeli na různé strany – někteří opět autem, vlakem a pár vytrvalých v dešti a zimě na kole.
Horolezecký triatlon i 56. horolezecký sraz byly velmi povedené (až na nedělní počasí), a je možné doufat, že za rok se sejde stejně dobrá skupina při už 57. horolezeckém srazu.
Zvětšit mapu
Zvětšit mapu
