Poslední lednový víkend jsem měla možnost vyzkoušet úplně nové a zatím nedotčené lyže La Sportiva GTS ultra light s vázáním Dynafit poskytnuté Skialp půjčovna – Útěk do hor, Praha a Pec pod Sněžkou. Lyže La Sportiva jsou při délce 166 cm pěkně široké – 121–88–109 mm. V Žiarské dolině jsme se naše pražsko-vsetínská skupina nachomýtla k právě probíhajícímu Skialpinistický kurz s Hedvábnou stezkou v Západních Tatrách – slunce, mráz a kosovka, takže o zábavu bylo při skialpování, stejně jako večer na chatě, postaráno.
Lyže se stoupacím pásem a bez (CLICK TO ENLARGE)
Kromě samotných lyží jsem měla zapůjčené také hůlky, skialpové boty Black Diamond Swift, stoupací pásy a kompletní lavinovou výbavu Pieps – vyhledávač, lopata a sonda. Vše bylo zapůjčeno ve Skialp půjčovna – Útěk do hor, Praha a Pec pod Sněžkou. Na Žiarskou chatu jsme dorazili (pěšky) kolem druhé hodiny ráno, neboť při odjezdu z Prahy v pět hodin odpoledne to nešlo stihnout rychleji. Do rána jsme se trochu prospali, a mohli vyrazit ven.
Detail nasazování stoupacího pásu (CLICK TO ENLARGE)
Na sobotu jsme si dali relaxační výstup na Žiarske sedlo (1917 m). Vyzkoušeli jsme jak stoupání na lyžích s pásy, tak i lyže nesené na batohu, neboť sněhu byl proměnlivý dostatek až nedostatek v různých terénech. Lyže byly, jak již samotný název napovídá, lehoučké, takže zátěž jsem pociťovala minimální. Spíše mi připadalo, že na nohách mám co se hmotnosti týká, jen běžky. Připevněné na batohu se vůbec nepronesly, neboť jsem je ani necítila. Můj batoh není dobrý na připevnění lyží z boku, takže jsem jsem lyže cítila jen, když mě jejich konce polechtaly na nohách. Lyže La Sportiva GTS ultra light v sobě mají lehkou karbonovou mřížku. Celé jsou ze dřeva Karuba Paulownia, což zaručuje pevnost lyží a údajné velkou torzní tuhost (to nevím, o víkendu jsem to nějak nemohla při podmínkách v Žiarské dolině poznat).
Skialpové boty Black Diamond ve skialpovém vázání testovaných lyží
(CLICK TO ENLARGE)
Cestou do sedla sněhul naštěstí výrazně přibývalo a mohli jsme opět nasadit lyže a stoupat na nich. Do sedla jsme se dostali skoro se zapadajícím sluncem. Proto jsme po krátké kochací pauze sundali pásy a vydali se zpět. Cestu dolů jsme začali po trochu tvrdší vrstvě sněhu, kdy jsem měla možnost vyzkoušet ostrost hran a vykrojení s radiusem 19 m při středních obloucích. První sjezd byl velice příjemnou změnou po stoupání, jízda na lyžích byla vcelku kontrolovatelná. Bylo sice několik drobných nehod plynoucích z různorodého terénu bez prašanu, což potvrdil i zkušenější doprovod mé maličkosti. Úspěšně jsme první prudší sjezd zvládli a na krátký úsek najeli i do prašanu. V prašanu lyže krásně nesly, doslova plavaly, což se nedalo říct o užších lyžích mého doprovodu.
Traverz při výstupu na Žiarske sedlo, občas to i přes pásy
zakrývající celou skluznici popojíždělo (CLICK TO ENLARGE)
Lyžováním v nižších partiích jsme začali postrádat volnou planinu a začali projíždět krajinou různě posetou kosodřevinou a stromky – při normální vyšce sněhu bychom o kosodřevině ani nevěděli. Nastalo tedy lyžování ve skutečně freeridovém terénu známém například z Beskyd či Jeseníků. Ačkoli se mi povedlo několikrát se do nějakého zeleného porostu zamotat, zaklesnout či ho projet bez hůlek, lyže se vždy snadno vymotaly a postupovalo se dále. Sundat jsme je museli až nad potokem.
Chvíle odpočinku před výstupem na Žiarské sedlo, lyže sundané
z batohu, po dobu nesení jsou na nich celou dobu stále připnuté pásy, hned
při lepších sněhových podmínkách lyže nazouváme a pokračujeme vzhůru
(CLICK TO ENLARGE)
Na neděli byla naplánovan výlet na Smutné sedlo (1963 m). Milým překvapením bylo, že přes noc přibyla vrstva prašanu. Stoupání tentokráte bylo o něco delší a místy strmější, než předchozí den. Nad Terasou se už jednalo o krásný výlet v nádherně vysněžené krajině. Vrstva prašanu na tvrdém podkladu zaručovala dobrou zábavu, kdy mnoho kroků vpřed znamenalo okamžitý návrat zpět. Když jsme se blížili k závěrečnému svahu, mohla jsem pořádně vyzkoušet traverzování ve strmém svahu a oblíbené otáčení na koncích traverzů. Musím říct, že se mi k tomu hodně hodila účast na Méně sněhu a hodně slunce – freeride kurz pro Hedvábnou stezku na Chopku, kdy jsme byli nuceni zkoušet různé způsoby otáčení na svahu, při nichž se nám občas zamotaly nohy.
Cestou ze Žiarskeho sedla snášíme v některých místech lyže kvůli
nedostatku sněhu (CLICK TO ENLARGE)
Zatímco někteří zvolili jako bezpečnější a rychlejší výstup s lyžemi připnutými na batohu, já jsem chtěla vyzkoušet výstup až do sedla na lyžích. A podařilo se, jen v závěru, kde to bylo hodně zledovatělé, jsem se bála pádu. Hrany a stoupací pásy mě bezpečně podržely, takže jsem do sedla dostala v silném větru bez problémů. V sedle byla nutná rychlá operace sundání pásů, přepnutí vázání na sjezd, neboť vítr v zádech vskutku popoháněl k činnosti.
Poponášení lyží při přechodu přes potok v místě s ledopády
(CLICK TO ENLARGE)
Sjezd dolů byl opravdu výživný, terén byl zpočátku natvrdo zledovatělý. Směrem dolů přibývalo prašanu, svah byl však stále prudký a tak na dobrou přátelskou radu jsem začala sjíždět skákaným obloukem („pro lepší požitek z jízdy“ – pozn. aut.). Díky delšímu bočnímu krojení lyží v prudkém terénu naštěstí nebyl problém, změkčená špička je zase uzpůsobena do měkkého sněhu, kterého byl v těchto místech již dostatek.
Prašan cestou ze Smutneho sedla, lahodící sjezdovkám (CLICK TO
ENLARGE)
Důkladně jsem tedy vyzkoušela otáčení se na lyžích na místě, mnoho traverzů dolů a občas velice prudké zatáčky na malém prostoru mezi stromky. I přes několik pádů však lyže sundaváme s kolegy až na místě, kde již není sněhová pokrývka uspokojivá a následoval přechod přes potok s lyžema na rameni, lehký materiál je v těchto chvílích velmi pochvalován, na kamenech potoka je záhodno udržet rovnováhu.
Pády také vydatně vyzkoušeny, lyže vše zdárně vydržely, a to
i nejkrkolomnější pozice (CLICK TO ENLARGE)
Užito při cca –10°C:
Tvrdší sníh: Výstup s pásy ok, celkem nesjíždělo,
sjezd o něco horší (pořád po hraně a pořádný strouhání), prašan moc
nebyl
Prašan: Výstup s pásy nic moc, sjíždí to, nutný
traverz, přišlápne-li se hrubší silou, dá se, sjezd je potom pohádka
oproti předešlému sjezdu
Ledovka: Vzhůru s pásy nutný traverz, na tvrdém
nejednolitém podkladu se to fakt nedá, dolů sjezd docela jde, ale musí se
skokem, když přibývá prašan, jde to samozřejmě líp
SHRNUTÍ: Vítězí samozřejmě jízda v prašanu, nejhorší to bylo překvapivě na ledu
Detail skluznic a vázání při pádech (CLICK TO ENLARGE)
Parametry lyží La Sportiva GTS ultra light
Barva: světle modrá
Délka: 166 cm
Rádius: 19 m
Šířka lyže ve špičce: 121 mm
Šířka lyže na středu: 88 mm
Šířka lyže na patce: 109 mm
Výška lyže: 12 mm
Hmotnost: 1300 gramů
Materiál: Jádro z lehkého dřeva Karuba Paulownia je tvrdé, pevné, ale
živé. Certifikáty FSC/PEFC potvrzují, že materiál je z hlediska
životního prostředí nezávadný (při výrobě nejsou používána toxická
lepidla).
I takové terény bylo nutné sejít, nádobíčko si raději neseme, aby
se nám neodřelo (CLICK TO ENLARGE)
Jedna z nejnezasněženějších částí sestupu ze Smutneho, lyže
neseme přes rameno, spoléháme na boty a hůlky, neboť pod malou vrstvou
sněhu bývá místy velmi kluzký povrch (CLICK TO ENLARGE)
Design lyží ze předu (CLICK TO ENLARGE)
Do Smutného sedla už chybí jen pár výškových metrů (CLICK TO
ENLARGE)
Strmější úseky ze Smutného sedla (CLICK TO ENLARGE)
Slalom v kosodřevině (CLICK TO ENLARGE)
Když se práší od lyží (CLICK TO ENLARGE)
