Zimní olympijské hry Vancouver 2010 jsou ty nejzelenější a nejbezpečnější (a vůbec nejlepší), jaké tady kdy byly. To nám neustále říkají oficiální představitelé her. V kontextu jiných současných oficiálních prohlášení o věcech placených daňovými poplatníky zřejmě mnohého napadne, že realita by mohla být naprosto opačná. Jak to tedy s Olympiádou Vancouver 2010 vypadá?

Typickým koloritem megalomanských akcí je přezaměstnanost. Olympiáda není výjimkou. Na práce, které by mohli vykonávat jednotlivci, jsou zpravidla nasazovány celé týmy. Z velké části se ale jedná o dobrovolníky, které stačí nasytit, ubytovat a přepravovat. Díky jejich počtu je to ale nesnadný úkol. Například 1500 dobrovolníků je ubytováno na výletní lodi zakotvené v zálivu v půli cesty mezi Vancouverem a Whistlerem. (Placený) personál lodi, starající se o ubytování dobrovolníků ale čítá 1300 lidí.

Legacy way je bez sněhu
Legacy way je bez sněhu

Tam kde příliš bují funkce, obvykle roste i obliba a důležitost „lejster“. Proto se na olympiádě tiskne a tiskne. Technici firmy Ricoh, kteří mají na starost všechny tiskárny včetně dodávky papíru, jsou jedni z mála opravdu zaměstnaných lidí. Neustále dostávají požadavky na doplnění papíru do tiskáren.

Checkin do prostoru olympiády
Checkin do prostoru olympiády

A tiskáren a počítačů využívá olympiáda požehnaně. Jejich použití je zřejmě možné snadno odůvodnit, a proto při utrácení veřejných peněz běžně hrají jednu z hlavních rolí.

Čeští dobrovolníci se baví u stolního fotbalu
Čeští dobrovolníci se baví u stolního fotbalu

Další oblíbenou černou dírou na peníze a zároveň nesmazatelným otiskem organizátorů na životním prostředí jsou auta. Vancouverský olympijský výbor nakoupil víc než tisíc těch největších amerických pickupů. Málokdy v nich ale zahlédnete víc než jednoho cestujícího. Zároveň je během olympiády významně omezen provoz na silnicích pro normální smrtelníky. Funckionáři v offroad pickupech jsou teď tedy opravdovými králi silnic.

Vancouverské zimní hry jsou chválené za malé vzdálenosti mezi ubytováním sportovců a jejich sportovišti a i sportovišti samotnými. Vlastně se jedná jen o město Vancouver a zimní středisko Whistler. Rozhodnutí umístit akrobatické lyžování a snowboard do Vancouverského příměstského lyžařského střediska se ale neukázalo být šťastným. Vlhká ale teplá zima přinesla většinu srážek v podobě deště a proto se sníh musí přepravovat z výše položených lokalit. Každý den dvě desítky kamionů a několik vrtulníků, včetně toho největšího dostupného, jehož letová hodina stojí deset tisíc dolarů, pracují na plné obrátky. To asi nebude ekologické. Ve Whistleru, kde je sněhu dostatek, jsou k dispozici hned dvě U rampy a svah, kde se jezdí světový pohár v boulích.

Ale i nad Whistlerem je ve vzduchu rušno. Ne kvůli sněhu, ale kvůli bezpečí všech přítomných. Pravidelné přelety F-18, policejních vrtulníků, vojenských čtyřmotorových vrtulových letadel. Ekologické body sbírá vojenský pozorovací balón vybavený všemi možnými kamerami permanentně zakotvený nad Whistlerskou olympijskou vesnicí. Dojem válečné zóny podtrhují stovky vojáků v maskáčích a zprávy o bateriích protiletadlových střel rozmístěných v lesích. Po zuby ozbrojených policistů se po olympijské vesnici taky pohybují stovky. Po obvodu zhruba jeden na každých padesát metrů, v jídelně pak zhruba padesát v kteroukoliv denní dobu. Přístup do vesnice je přes několik check pointů. Skenovací rámy jsou stejné jako na letišti. Přesto zde převažuje názor, ze dostat cokoliv a kohokoliv do vesnice, by asi nebylo nemožné.

A tak nejzelenější na Olympiádě Vancouver 2010 asi budou paradoxně plastiky olympijských kruhů, které naopak všichni očekávají vyvedené v olympijských barvách. Dojem draze placené vojenské akce je jimi ale příhodně zdůrazněn. K tomu ještě zprávy o bateriích protiletadlových střel a spoustě zamaskovaných ostřelovačů rozmístěných v okolních lesích.