Ultra Fatra je horský běžecký závod vedoucí hlavním hřebenem Velké Fatry z Dolného Harmance do Ružomberka. Na trati o délce 55 km závodníci nastoupají 3800 výškových metrů. Poslední červencovou sobotu 2019 se konal už čtvrtý ročník.
Vítězka Eliška Vondráčková na trati Ultra Fatra 2019
Tento závod jsem neměla úplně v plánu. Po nemocném jaru, kdy jsem mohla běhat buď málo, nebo vůbec, jsem totiž neměla běžecké plány raději žádné. V červenci se však situace vylepšila a během plánování výletu na chatu na Slovensko jsem se začala poohlížet i po nějakém závodě. Přírodu Velké Fatry mám ráda, na výpravy jsme sem chodili jako děti a běhali tu po kopcích v době, kdy po horách skoro nikdo neběhal a kdo běhal vypadal divně. Tehdy jsme závodili s časy uvedenými na rozcestnících. Možnost vrátit se sem a proběhnout si tato místa v oficiálním závodě se zdála jako dobrá volba.
Autorka u Chaty pod Borišovom
Na startu last-minute
Snažím se tedy narychlo sehnat startovné, Ultra Fatra má však limit 200 závodníků, který vypadá beznadějně obsazený. Nakonec se mi ho podaří získat opravdu last-minute a než se z toho stihnu vzpamatovat a pořádně nachystat vybavení, už jedu v autě směr Dolný Harmanec, kde závod začíná.
Cestou mírně poprchává a je vidět duha. Přemýšlím, jestli už se v noci vypršelo dostatečně, nebo nás nějaký slejvák ještě chytne. Z počasí mám trochu obavy. Dle předpovědi tu možnost bouřek je. Do batohu tedy přibaluji bundu a tričko s dlouhým rukávem, ať nepromrznu, až budu někde dřepět a čekat až se přeženou blesky. V tomhle jsem trochu paranoidní. Na startu mám tedy asi největší batoh. Většina ostatních vypadá, že se řídí heslem, čím míň toho mám, tím míň toho zmokne.
Autorka v cíli na prvním místě mezi ženami a sedmnáctá
celkově
Hned po startu 760 výškových metrů nahoru
Závod začíná pěkně zostra, a to vystoupáním 760 výškových metrů z Dolného Harmanca na vrch Japeň. Na vrcholovém hřebenu svítí slunce, zvedá se mlha a já si jen v duchu říkám, jaká je to krása. Následný seběh do Starých hor si užívám, je pěkně prudký, technický. Takovéto seběhy mě baví, volně to pustit, skákat přes kořeny a myslet jen na to, kam položím nohu v příští sekundě. V seběhu předbíhám několik borců a na první kontrole na devátém km jsem tak šestá v pořadí. Je mi však jasné, že mě během chvilky zas všichni předběhnou zpátky. Čeká nás totiž největší stoupání závodu. Dobrých 1200 výškových přes Krížnou až na nejvyšší vrchol Velké Fatry, Ostredok. Při stoupání slyším v dálce hromy a přemýšlím, jestli vůbec lézt nahoru na hřeben a jestli budu moct pokračovat v běhu. Bouřka nás však naštěstí míjí a vyřádí se někde v Nízkých Tatrách.
Na Krížné za deště a mlhy
Na Krížné jsem za solidního deště a mlhy, ale nevadí, hlavně, že ta bouřka šla jinam. V traverzu pod Ploskou se poprvé natahuji do bláta. Výšvih k chatě pod Borišovom je už díky dešti pěkným bahnem. Slyším zvonce a povzbuzování z občerstvovačky, ať makám. Což o to, já bych i přidala, ale na tom blátě to fakt nejde. Kariéru svých závodních bot tímto považuji za ukončenou, sešoupaný vzorek, prasklá podrážka a bahno není úplně ideální kombinace. Navíc se mi i v jedné botě pomačkala vložka, která teď trochu tlačí. Proč já si jen říkala, že ještě jeden závod ty boty zvládnou.
První tři ženy Ultra Fatra 2019
Z občerstvovačky vede trasa zpět směrem k Ploské a tentokrát už rovnou na vrchol. Tedy ti, kteří trefí cestu. Já se nechávám zmást odbočkou a až po několika minutách mi dochází, že tato cesta vrchol obchází a musím se vracet. Cesta je pěkně blátivá, kloužu si to tempem krok dopředu, půl zpátky a v lehkém znechucení vyndávám i tyčinku, ať na to mám aspoň energii. No jo, vím že občerstvovačka byla před pár minutami. Jak už stojím, vyndávám i pomačkanou vložku z bot, nejde však narovnat, zkouším běžet bez ní, to už nejde vůbec, takže ji nandávám zase zpět.
Ztrácení minut pokračuje i v seběhu z Ploské, kde padám a padám a padám. Technické seběhy mi mají přece sedět a namísto toho mě tu několik lidí předbíhá a mizí v dáli, zatímco se podesáté zvedám ze země. Boty ani za nic nedrží a chvílemi propadám zoufalství, že s takovouhle ten závod nemám šanci dokončit.
První tři muži Ultra Fatra 2019
Přes Rakytov na Smrekovicu
Z černých úvah mě vyruší náhlé rozdvojení cesty. Nejsem si jistá kam běžet, značka není vidět. Zpoza rohu se však objevuje běžec s chytrými hodinkami a sděluje mi, že rovně vede cesta přes Minčol, zelená značka však odbočuje doprava a vrchol obchází. Díky, díky. Následuje výběh na Rakytov, jen asi nějakých 250 výškových, ale zdá se mi nekonečný a pak několikakilometrová „rovinka“ až na Smrekovicu, kde je občerstvovačka číslo tři. No to byl tedy úsek.
Ze Smrekovice se mi už běží celkem dobře. Terén se zlepšil, už není tak bahnitý a nepadám. Jen tedy běžím už celou dobu až do cíle sama. Na rozcestí, kde opět není vidět, kudy vede značka, čekám na nějakého prince s chytrými hodinkami marně. Zkouším jít chvíli jednou, chvíli druhou cestou, a nakonec stejně musím vyndat mobil z batohu a tří nepromokavých obalů a poprosit o radu mapovou aplikaci. Dále cesta ubíhá celkem rychle a relativně za chvíli jsem na Malinném, odkud následuje seběh podél sjezdovky na poslední občerstvovačku na Malino Brdo.
První tři psi Ultra Fatra 2019
Sidorovo na konec
Z Malino Brdo je to do cíle už jen nějakých 7 km. Aby však poslední kilometry nebyly příliš nudné, připravili si pořadatelé ještě perličku na závěr. Sidorovo. Není to až tak vysoký kopec, jen nějakých 300 výškových nahoru, ale ten chodník. Kolmo vzhůru bahenní cestičkou. Stojím pod kopcem, koukám na to a musím se smát. Vzhledem k tomu, že to nevypadá, že by mě někdo dobíhal, cpu do sebe dvě tyčinky. No jo, vím, že občerstvovačka byla před pár minutama. Co kdyby mi ale v tom kopci náhodu došlo…
Na Sidorovo se mi jde ale kupodivu dobře. Asi díky těm tyčinkám. Nebo díky tomu, že cesta je tak prudká, že se dá lézt po čtyřech a při tomto stylu sešoupané podrážky až tak nevadí. Na vrcholu cvakám kontrolu. Následuje seběh po hřebeni přes několik drobných výšvihů až na rozcestí turistických značek nad Ružomberkom a závěrečný doběh ulicemi Ružomberku, kde již svítí slunko a v parku povzbuzují lidé. Do cíle dobíhám jako první žena, a dokonce i v traťovém rekordu.
Z cílové trojkombinace si pořadí nepamatuju
Následuje trojkombinace sprcha, jídlo, pivo – pořadí si už přesně nepamatuju. Každopádně, pokud bych to měla vše zhodnotit – pěkná trasa moc hezkou přírodou, dobrá organizace a celkově super akce a závod, který stojí za to si zkusit.
Výsledky:
Muži:
- Vít Otevřel 06:41:41 (REKORD)
- Pavol Porubčan 07:05:20
- Martin Blahušiak 07:06:16
Ženy:
- Eliška Vondráčková 08:07:01 (REKORD) – celkově 17. místo
- Lenka Berrouche 08:25:28
3.-4. Kristýna Otevřelová 08:57:54
3.-4. Vanda Hošeková 08:57:54
Běh se psem:
- Marek Prachár a Jessie 10:26:06
- Tomáš Brabec a Dragana 10:42:53
- Martin Šváha a Elia Hydra 12:01:03
Kompletní Výsledky Ultra Fatra 2019
Foto: Ultrafatra.sk
