ARCHÍV – Sněžnice, skialpy, snowboard… a horský terén pokrytý sněhovou peřinou. Romantika, čistota, klid jako když vystřihne, ale také veliké riziko lavin. Proto by mimo jiné v žádném batohu, který směřuje se svým majitelem do potenciálně lavinového terénu, neměla chybět lavinová sonda. A zdaleka nemusí jít jen o hory u sousedů. Stačí se podívat do Krkonoš, Jeseníků a nově také do Beskyd.
Zkoušení ohebnosti lavinových sond
Lavinová sonda významně urychluje možné nalezení zasypaného po lavinové nehodě. To ovšem předpokládá, že je zasypaný vybaven lavinovým vyhledávačem a že je pomocí lavinových vyhledávačů přibližně dohledán svými nezasypanými kolegy. Po přibližném určení polohy zasypaného v závislosti na jeho hloubce je přesné dohledání, a hlavně určení orientace těla zasypaného možné jen pomocí lavinové sondy. Bez tohoto sondování se může zbytečně ztrácet čas nevhodným výkopem, při němž může dojít k poškození vzduchové kapsy zasypaného apod.
Sondy jsou připraveny
Význam sondy roste s hloubkou zasypaného. Pokud je zasypaný těsně pod povrchem laviny, tj. do půl metru, je mnohdy rychlejší začít rovnou kopat. Je-li zasypaný v hloubce větší než půl metru, sondování je nepostradatelné, a teprve po něm přichází ke slovu lopata. Z hlediska důležitosti má základní vybavení následující pořadí: lavinový vyhledávač, sněhová lopata a lavinová sonda. Bez sondy zasypaného vykopete, ale bez lopaty nikoli.
Detail číselné centimetrové stupnice na sondách
Typologický přehled
Lavinové sondy můžeme dělit na původní klasické drátěné používané jako základní vybavení v různých horských službách pro hrubé nebo jemné sondování na laviništi. Mají například podobu drátěných dílů o průměru několika milimetrů, které se sešroubovávají k sobě. Jejich nevýhodou je právě použití drátu a jeho velký průhyb při pronikání různými vrstvami sněhového profilu. Používá se jen profesionály v horských službách.
Se sondou ve Vysokých Tatrách
V současné době jsou nejrozšířenější klasické vícedílné sondy z různých materiálů, nejčastěji se používá hliník, karbon a slitiny hliníku. Liší se několika důležitými vlastnostmi, z nichž hlavní jsou:
- celková délka
- délka jednoho dílu
- vnější a vnitřní průměr dílu
- zakončení dílu
- tvar hrotu
- způsob aretace
- materiál sondy
- spojovací materiál
- hmotnost
V následujícím podrobném přehledu jsou uvedeny pouze tyto sondy (myšleno klasické vícedílné nebo to co je níže? Přehled obsahuje i hůlky).
Přehled lavinových sond na českém trhu 2007–2008
Sondy z lyžařských hůlek přímo od výrobce představují úsporu váhy i peněz na jedné části základního vybavení (nemusíte s sebou tahat extra sondu, jelikož ji máte pořád v ruce). Příkladem může být Komperdell PowerLock Avalanche Probe (doporučená maloobchodní cena 3190 Kč), kdy máte dvě dvoudílné teleskopické hole v délce 110 až 150 centimetrů. Horní, 30 centimetrů dlouhý díl s rozšířenou rukojetí je z hliníku 7076-T6 o průměru 14 milimetrů. Dolní díl má průměr 11 milimetrů, délku 110 centimetrů a je z karbonu. Talířky různého průměru můžete snadno sundat, sondu ze dvou dílů rychle sešroubovat a začít sondovat. Celková délka sondy je 250 centimetrů a pro její sestavení a rozebrání je připojen i malý plastový klíč.
Zkoušení průhybu lavinových sond
Inteligentní sondy jsou žhavou novinkou letošní zimy (pozn. autora 2007–2008!), kdy se informace o nich objevily u firem Pieps a Ortovox. U Ortovoxu je doporučeno brát informace o převratných novinkách s rezervou – několik let avizovaný lavinový vyhledávač S1 stále ještě není plnohodnotně na trhu. Oproti tomu firma Pieps nemluví předčasně o ničem, ale přechází rovnou k činům. Jedinou inteligentní sondou současnosti je tak Pieps iProbe (doporučená maloobchodní cena 3790 Kč). Záměrem pro vývoj inteligentní sondy bylo zrychlení přesného dohledání a zlepšení vyhledávání v případě více zasypaných. Detekce signálu z vyhledávače zasypaného a jeho vzdálenost od hrotu sondy je optická i akustická. Pro vyhledávače Pieps DSP a Pieps Freeride umožňuje sonda dočasnou deaktivaci již nalezeného vyhledávače pro pokračování u dalších zasypaných. Délka sondy, jejímž základním materiálem je karbon, je 225 centimetrů a její detekční dosah je 2 metry. Oproti klasickým sondám je její hmotnost o něco vyšší. První zkušenosti s iProbe jsou velmi dobré.
Měření průhybu lavinové sondy s využitím další sondy
Provizorní sondy
Provizorními sondami můžeme rozumět jakékoli náhražky oficiálně vyráběných a certifikovaných sond. Patří sem provizorní sondování teleskopickými hůlkami, které má několik nevýhod. Pokud nemůžete sundat talířek z hůlky a snažíte se sondovat otočenou hůlkou, uspějete jenom v měkkém sněhu, ještě spíše v prašanu – prakticky nepoužitelné a velmi namáhavé při nutnosti protlačit sněhovým profilem celou rukojeť. Sundáte-li talířek, můžete sondovat normálně, problémem je různý (a zvětšující se) průměr jednotlivých dílů teleskopické hole a také její nedostačující délka v obvyklém rozsahu 125 až 145 centimetrů.
Použití teleskopické hůlky je vhodné jenom pro vymezení lavinové oblasti. Mezi závodníky a mnoha skialpinisty jsou stále oblíbenější dlouhé běžkařské hůlky. Jejich použití pro sondování je ale stejné jako u teleskopických hůlek – bez možnosti demontáže talířku, tedy prakticky nevhodné. Další možné provizorní sondy, které je možné najít na místě – rovné větve, laminátové ohradníky apod. –, jsou stejně nebo méně použitelné než teleskopické hůlky.
Testovací lokalita v pohoří Durmitor v Černé Hoře
Anatomie klasické vícedílné sondy
Délka
Vícedílné sondy se nejčastěji vyrábějí v délkách 240 až 265 centimetrů při délce jednoho dílu obvykle kolem 40 centimetrů. Délkový rozsah je obecně mnohem větší – začíná na 180 a v přehledu končí na 320 centimetrech. Výjimkou nejsou ani sondy kolem 350 centimetrů, ty už mívají větší průměr a jsou šroubovací. Při praktickém použití v terénu je samozřejmě lepší, když je sonda co nejdelší pro usnadnění sondování ve velkém rozsahu. Různé délky sond je nejlepší si vyzkoušet na svahu při zjišťování hloubky sněhové pokrývky. Krátké sondy jsou dobré pro vyznačení laviniště a případné doznačení pozitivního kontaktu. Poněkud výjimečné jsou některé sondy Ortovox, které je možné po rozšroubování prvního dílu prodloužit o dodatečné díly v délkách po 40 centimetrech. Například sondu 240 centimetrů dlouhou si tak můžete prodloužit třeba na 360 centimetrů.
Typické zakončení lavinové sondy
Materiál a průměr
Hliník, jeho slitina nebo karbon mají společně s vnějším a vnitřním průměrem jednotlivých dílů sondy nepostradatelnou vypovídací hodnotu pro pružnost a ohebnost sondy. Čím větší průměr, tím bude sonda pronikat sněhovými vrstvami o různé tvrdosti a jejich rozhraními v přímějším směru bez nežádoucího ohybu. Některé sondy s malým průměrem jsou vyráběny ze stejných trubek jako stanové tyče, a o jejich ohebnosti si můžete udělat představu při stavbě a vypínání stanu.
Čím méně se sonda prohne, tím lépe pro praktické vyhledávání v terénu. Následující tabulkový přehled zahrnuje lavinové sondy dostupné na českém trhu, data jsou potvrzena dodavatelem či výrobcem.
Náběh na spojovacím segmentu pro snadnější roztažení
lavinové sondy
Pro spojení jednotlivých dílů jsou používána nylonová nebo ocelová lanka, ocelová přitom někdy mají krycí bužírku. Z transportního stavu do pracovního se sonda připraví většinou zatažením za poslední díl až po vytažení jistícího čepu. Kromě jistícího čepu můžeme dále aretovat/fixovat sondu repšňůrou s uzlem, kolečkem se závitem apod. Jednotlivé díly mají zakončení buď otevřenou trubkou s menším průměrem pro spojení, nebo je tato trubka zúžena a vypouzdřena pro jednodušší a rychlejší manipulaci se sondou.
Kulovité zakončení lavinové sondy
Barvy a číslování
Barvy jednotlivých dílů sond se střídají v různých kombinacích, například modrá-žlutá, vínová-stříbrná a další, pro jednodušší orientaci o hloubce pod povrchem sněhu. Pro univerzálnější použití sond je výhodnější, pokud jsou opatřeny číselnou stupnicí. Některé sondy mají číslování po celé své délce, u jiných je číslování vynecháno na posledním, tedy manipulačním dílu. Stupnice bývá dělena obvykle po jednom centimetru, přičemž číslování bývá po pěti centimetrech. Číslování na sondě oceníte při jakémkoli „hraní“ si v terénu, ať už se jedná o nácvik sondování, o zjišťování sněhového profilu (sondou snadno určíte výšku jednotlivých vrstev), zjišťování výšky navátého sněhu, převějí, překážek pod sněhem před kopáním záhrabu apod.
Velmi špatné provedení propojení segmentů lavinové sondy
Koncovky
Zakončení sondy pro průnik různě tvrdým sněhem má různé tvary. Většina výrobců dává přednost odlišně tvarovaných špičkám ve tvaru komolého kužele. Jen výjimečně se objevují jiné tvary – koule.
Nevhodná fixace lavinové sondy
Priority
Záleží na každém, jaký typ sondy si zvolí. Ti, kdo chtějí ušetřit na hmotnosti, si pořídí hůlky, které lze upravit na sondy, nebo sondy z karbonu, jejichž nevýhodou je o něco vyšší cena. Klasickým a nejrozšířenějším vybavením však zůstane i nadále sonda z hliníku nebo jeho slitin v délkách 240 až 265 centimetrů. Nejbližší období a praktické zkušenosti ukážou možnosti horké novinky zimní sezony 2007/2008, kterou je inteligentní sonda Pieps iProbe, pro usnadnění a urychlení vyhledávání v laviništi.
Lehce zatížit a různě prohnout
POZOR: Jedná se o archivní článek, který v pozměněné podobě vyšel v tištěném časopise Outdoor 1/2008. Praktická měření průhybu jednotlivých použitých sond se nepodařilo dohledat.
