Společnost horské medicíny ČR a Lékařská komise Českého horolezeckého svazu uspořádaly ve dnech 25. – 27. 10. 2019 tradiční setkání zájemců o horskou medicínu, jubilejní 30. ročník Pelikánova semináře. Tentokrát se akce uskutečnila na česko-slovenském pomezí v Hotelu Petr Bezruč v Malenovicích, na úpatí beskydské Lysé hory.
Ještě před hlavním programem, v pátek večer, připravil pro účastníky semináře MUDr. Igor Hermann povídání Divokou Aljaškou 150 km s ruksakem na zádech, doplněné krásnými fotografiemi.
Část účastníků 30. Pelikánova semináře u hotelu
Petr Bezruč
Hlavní program byl zahájen v sobotu ráno, kdy úvodní slovo a přivítání přednesla Jana Kubalová, předsedkyně Lékařské komise ČHS a viceprezidentka Společnosti horské medicíny ČR. S radostí uvítala účastníky na jubilejním 30. ročníku tohoto již tradičního setkání zájemců o horskou medicínu. Předala i pozdravy od prezidenta Společnosti horské medicíny MUDr. Ivana Rotmana.
Záchrana – realita a praxe
Tento blok zahájil Michal Kleslo přednáškou Praktická záchrana v horách, kde Alpenverein nefunguje, i když by měl. V přednášce vycházel ze svých bohatých zkušeností s organizací expedic zvláště v oblasti Pamíru, ale i v dalších evropských, asijských i afrických pohoří. JUDr. Jiří Žák poté pokračoval příspěvkem: Připravovaná změna zákona – zvýšení bezpečnosti na horách, rozbor smrtelného úrazu turistky. Již na minulých ročnících Pelikánova semináře zazněly příspěvky na téma trestněprávní a občanskoprávní odpovědnosti lékařů v horském prostředí, ale i dalších zdravotníků a podobných profesí.
Jana Kubalová, Ladislav Sieger a Jiří Žák během jedné z přestávek
30. Pelikánova semináře
Hypotermie, analgezie a výšková medicína
Další blok Hypotermie, analgezie a výšková medicína zahájil svou přednáškou MUDr. A. Farkaš: ECMO a terapia akcidentálnej hypotermie – praktické aspekty. Řetězec záchrany v případě vzniku akcidentální hypotermie ve Vysokých Tatrách vede cestou Horské záchranné služby, vrtulníkové záchranné zdravotnické služby až do košického Východoslovenského ústavu srdcových a cievnych chorôb, který je schopen zajistit ohřátí postiženého pomocí přístrojů mimotělního oběhu.
Své zkušenosti s léčbou pacientů s těžkou hypotermií pomocí přístroje ECMO ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze představila Gabriela Hodková, která zde působí jako perfuzionistka. Přednáška** Podchlazení a ECMO – současné možnosti** nás zavedla do ECMO centra, které má ročně 50 – 60 připojení, i když indikace hypotermie je spíše výjimečná a většinu hypotermických pacientů tvoří lidé bez domova, či s domovem, kterým se ale stala “sociální nehoda”.
Část účastníků semináře v kongresové místnosti
U tématu akutních stavů v terénu zůstala i Hana Kubinová, která je hlavní lékařkou Horské služby ČR, a která tuto složku školí na území celé republiky. Představila nám možnosti Inhalační analgézie v terénu – renesance Methoxyfluranu v ČR. Ačkoliv jsou příslušníci Horské služby schopni poskytnout velmi kvalitní první pomoc, včetně použití kyslíku či AED, nemají oprávnění podávat žádné léky a to ani v život ohrožujících stavech, jakými je například anafylaxe a nemají žádnou možnost mimo imobilizace poskytovat analgetickou léčbu v terénu před zahájením ošetření či transportu.
Lenka Horáková a Jiří Žák během administrativy na 30. Pelikánově
semináři
Laviny
Po obědové pauze byl první blok přednášek věnován Lavinám a toto téma otevřel Jan Pala s přednáškou Vybrané lavinové nehody a lyžařské úrazy v zimě 2018 – 2019. Uplynulá sezóna byla na sníh nadmíru bohatá. Za rok 2018 zahynulo při lavinových neštěstích v Evropě téměř 100 osob, což odpovídá dlouhodobému průměru; z toho v Rakousku zemřelo 24 a ve Švýcarsku 21 osob. Nejvíce osob zahynulo při vyhlášení lavinového stupně 2–3. S lavinovou situací na Slovensku nás seznámila Ivana Sikulová v přehledu Lavínové nehody v slovenských horách v sezóne 2018/2019. Za tuto sezónu se událo na Slovensku celkem 10 lavinových nehod (oproti 18 nehodám v předcházející sezóně 2017/18), kterých se účastnilo celkem 17 osob – 4 skialpinisté, 3 horolezci, 2 turisté a 1 snowbordista. Zcela zasypané byly tři osoby a nikdo z nich nehodu nepřežil, částečně zasypané byly dvě osoby, z toho jedna nepřežila a druhá nebyla ani zraněná. A na otázku prevence, jak se do těchto statistik nezapsat, se pokusil odpovědět Tomáš Obtulovič ve sdělení Jenoduše jít a lyžovat… My risk management on the snow.
Volební komise Společnosti horské medicíny
Program pokračoval prezentací Kristiny Höschlové: Vliv dechových cvičení na adaptaci na výšku. Téma dechových cvičení je čím dál aktuálnější, i když dnes je kladen důraz na to, aby i tyto staletími prověřené praktiky byly potvrzeny vědeckými studiemi. Adaptace na vysokou nadmořskou výšku je spojena s procesem podporujícím zvýšení přísunu kyslíku do těla. Kristina Höschlová pokračovala přednáškou Vzdělání v horské medicíně, kterou otevřela blok Vzdělání a úrazy. Představila úspěšný první ročník Kurzu horské medicíny pro horolezce a pozvala na již 3. ročník kurzu pro lékaře, záchranáře a studenty medicíny, který se uskuteční v roce 2020.
Lucie Bloudková a Jan Pala při diskuzi na téma úrazů
Úrazy a bezpečnost
Téma úrazů otevřel Petr Brinček se sdělením Základní chyby a úrazy na zajištěných cestách – via ferraty. Nejdříve poukázal na některé základní fyzikální principy – chování textilního/ kovového materiálu po pádu do jištění při pádovém faktoru 1 a 0,5, včetně měření na tenzometru. Tomáš Obtulovič pokračoval kombinovanou přednáškou Blesk – podceňované nebezpečí, První pomoc na laně aneb Ošetři a zachraň na skále, ledu a sněhu. Zejména se však věnoval Vzpomínce na Tomáše Roubala a horomedicínu v časopise Montana, jelikož tento vynikající horolezec tragicky zahynul letos v létě ve Stěně trolů v Norsku.
Diskuze při 30. Pelikánově semináři
Vzpomínka na Davo Karničara
Večerní promítání patřilo Ivě Sikulové která sdílela svou Spomienku na Dava Karničara, výjimečného extrémního lyžaře, který tragicky zahynul mimo své milované hory, doma. Zajímavými fotografiemi a vyprávěním pokračoval Tomáš Obtulovič se svými Příběhy z VERWALLu: neznámé hory mezi Tyrolskem a Voralbergem.
Doporučení na výlety od hotelu Petr Bezruč
Nedělní ráno s úrazy
Druhý den konání semináře otevřela Lucie Bloudková téma Úrazů již tradiční přednáškou na téma Sledování úrazů v horolezectví – přehled, kazuistiky. I nadále pokračuje trend nárůstu počtu členů ČHS, zvláště těch mladších 18 let, kterým se rovněž stává nejvíce úrazů. Jana Kubalová doplnila úrazové statistiky a navázala na loňský příspěvek o pádech na stěně s velkou návštěvností ještě příspěvkem Tři nové případy z lezecké stěny aneb čí je to chyba a lze zabránit dalším? Velkým problémem na umělých stěnách zůstává technika jištění, při které se opakují stále tytéž chyby. Na úrazovost Čechů z pohledu alpských statistik se podíval Tomáš Obtulovič ve sdělení Wieder die bl…Tschechen! Jak jsme skutečně na tom? Češi jsou často zmiňováni v titulcích zvláště rakouských novin, pokud dojde k nějakému úrazu.
Co a jak s bleskemv podání Ladislava Siegera
Klimatické změny, máme se v horách bát?
Poslední teoretický blok se věnoval velice aktuálnímu tématu Klimatické změny, máme se v horách víc bát? Téma otevřel Jan Pala přednáškou Klimatické změny a zvýšení objektivního nebezpeční v horách. Na téma navázal Ladislav Sieger s přednáškou O blesku, proč nám nevadí vysoké napětí. Nejen ti co chodí do hor, by měli vědět, jak se v případě bouřky chovat. Téma blesků uzavřela Jana Kubalová se sdělením o mimořádné události v Polsku Giewont – mimořádná událost s hromadným postižením osob. Nehoda se stala na polském vrchu Giewont. Giewont je hojně navštěvovaná hora, která je 1895 m vysoká, nejlepší přístup je s města Zakopané.
MUDr. Jana Kubalová poté teoretickou část jubilejního 30. Pelikánova semináře ukončila, rozloučila se s účastníky a pozvala je na další ročník, který se bude konat opět v Čechách, tentokrát o prvním listopadovém víkendu.
Praktické workshopy pod vedením Ladislava Siegera
Po teoretickém bloku následovaly praktické workshopy v režii Ladislav Siegera s tématem přežití v divočině. O uzlech a jejich využití. Nejsou jen horolezecké! – Ladislav Sieger vysvětlil, proč uzel drží, jak lze využít beznapěťové kotvení pro stavbu bivaku, na co vše se dá využít lodní smyčka, a proč v přírodě (ne na skále) nám stačí jen 3 základní uzly. Po praktických ukázkách, které si všichni mohli vyzkoušet, plynule přešel k tématu dezinfekce vody. Představil chemii, kterou lze využít nejen na dezinfekci vody, ale i při povrchovém poranění a osobní hygieně, vysvětlit, jak lze využít termosku na vaření, abychom šetřili čas a palivo, jak dezifikovat vodu pomocí termosky a to i ve vyšších nadmořských výškách a nižším bodu varu, představil improvizované filtry na vodu. V poslední tématu se věnoval rozdělávání ohně.
Verča zhodnotila 30. Pelikánův seminář takto:
„Výroční Pelikánův seminář byla skvělá příležitost k setkání se "starými známými“ a podívat se po letech pod/a po té i na Lysou horu – a oslavit tak spolu za ještě prakticky letního počasí první třicetiny. Potěšil mě holistický přístup nejen k adaptaci na výšku, objektivní pohled na změny klimatu, zájem účastníků o ECMO, elektřinou nabitá přednáška o napětí a blescích a taky zjištění, že některé valné hromady mohou být i příjemnou záležitostí. Byla jsem utvrzena v tom, že Penthrox budeme dávat. A že je dobré si hlídat, jestli náhodou někdo neskoupil vaši pojišťovnu. Nakonec workshopy v duchu „jednou skaut, navždy skaut“ a … už už se těším, až spolu s „Pelikánem“ za rok oslavíme první pětiletku."
foto: Jiří Šrenik
