Předposlední únorovou neděli v roce 2021, nebo-li v druhém roce covidu, jsme se místo skialpů vydali na běžky do oblasti jesenického Paprsku. Sněhu bylo dost, ale předpověď počasí nebyla úplně příznivá.
Se #skimokids na běžky v Jeseníkách.
V neděli 21. 2. 2021 jsme si trochu přispali s tím, že pojedeme na běžky na Paprsek. Sbalili jsme si věci, nasedli do auta a jeli jsme do Petříkova. V Petříkově jsme zaparkovali na záchytném parkovišti před obcí. Kousek jsme šli pěšky a poté jsme si nasadili běžky a vyrazili jsme.
Na propojovací úsek běžkařské trasy nad Petříkovem už
svítilo slunce
Na běžkách na Císařskou louku a Paprsek
Po sto metrech jsme ještě domazávali běžky voskem, protože to některým z nás klouzalo. Po namazání jsme pokračovali stoupáním po cestě na Paprsek. U rozcestníku Pod Císařskou loukou jsme odbočili na zkratku. Ta sice byla kratší, ale byla strmější než normální cesta, takže jsme běžky na kus sundali. V zimě 2020 jsme to s Ladou přitom vyšláply na běžkách v pohodě. Vyšli jsme u odpočinkového místa u Císařské lovecké boudy. Tam jsme měli krátkou přestávku na odpočinek a jeli jsme dál po Jesenické lyžařské magistrále na Paprsek. Cestou jsme neměli moc dobrý výhled, protože byla mlha.
Vycházíme ze zkratky na Císařskou louku
Občerstvení na Paprsku a Šengen
Na Paprsek jsme dojeli celí a ne moc unavení. Objednali jsme si nějaké jídlo a pití a sedli jsme si do takového velkého stanu co tam měli postavený jako převlékárnu. Já, Lada a Lída jsme měli borůvkové knedlíky a jablečný džus, táta s Jitkou měli polévku. Po jídle jsme vzali běžky a jeli jsme směrem do Petříkova k autu.
Jeli jsme přes Malý a Velký Šengen, protože jsme prý museli zpátky po hřebenu s výhledy. Výhledy nebyly. Po hřebenu mě to moc nebavilo, protože mě bolely nohy a bylo to na mě dlouhé. Měli jsme malou přestávku na odpočinek a jeli jsme dál. Přes Travnou horu (1125 m) jsme dojeli k Brousku (1115 m), kde kvůli mlze nebylo nic vidět.
Tady je ukázka, jak jezdí táta z kopce dolů na běžkách. A to mě
chce něco učit! Prý tak teda jel schválně na nějakého vozemboucha nebo
co, asi si nechtěl odřít holá kolena
Sjezd z hřebene do Petříkova
Z Brousku k rozcestniku u Smrku to bylo ještě rovinaté. Potom jsme jeli už jenom dolů. Cesta dolů byla super, ale mě se moc dobře nejelo, protože jsem měla jiné běžky, které mi nešly moc ovládat. Podél potoka Branná jsme dojeli až k odbočce, od níž jsme museli jít kousek nahoru. Jinak bychom sjeli dolů do Petříkova, a to se nám nechtělo. Po krátkém stoupání jsme jeli jenom z kopce a dojeli jsme až na parkoviště k autu, což bylo dobré.
Naložili jsme běžky a jeli jsme do Černé vody. Po cestě jsme se stavili ještě u památníku obětem první světové války nad Vápennou, kde jsme udělali nějaké fotky. Pak jsme dojeli do Černé vody a byli jsme spokojení.
