V úterý ráno jsme vstaly v 5:26, připravily jsme se na výlet na Malou Fatru a jely jsme vyzvednout Magdu do Ratiboře. Přesně v 6:00 jsme z Ratiboře odjely směrem Slovensko. Po cestě jsem s ještě vyspala a probudila jsem se už na Slovensku.
Brzy ráno vyrážíme ze Štefanové
#skimokids letní příprava před třetí skialpinistickou sezónou
Přes Horné Diery na Malý Rozsutec
Zastavily jsme až na parkovišti ve Štefanové. Vyrazili jsme na okruh přes kopce. Na začátku cesty jsme šly po žluté značce, dokud jsme nedošly na rozcestník Podžiar. Odbočily jsme na modrou turistickou značku přes Hluboký potok a na Horné Diery. Lezly jsme po žebřících nahoru podél potoka. Někdy byly žebříky užší, někdy širší. Na několika místech tam byly ocelová lana, kterých jsme se přidržovaly, když jsme lezly po skále.
Umělé cesty v Horných Dierách
Nějak jsme se dostaly do sedla Medzirozsutce, kde jsme chvíli odpočívaly, páč jsme byly utahaný jak psi, nebo aspoň já teda jo. Od tamtudy jsme šly po zelené, nebo červené a pak stejně po zelené já už nevím, na Malý Rozsutec.
Stoupáme s využitím ocelových lan
Začátek výlezu byl celkem v pohodě, ale potom se nám les změnil ve skálu, po které jsme vylezly až na vrchol. Na vrcholu Malého Rozsutce jsme si udělaly fotku a slezly jsme dolů. Ještě jsem si s Ladou udělala cpací přestávku na borůvky, jakože bylo jich opravdu hodně.
V Horných Dierách jsou parádní vodopády
Zpět do sedla Medzirozsutce a výstup na Velký Rozsutec
Každopádně ehm…….jo už vím, došly jsme zase do sedla Medzirozsutce a šly jsme na druhou stranu na Velký Rozsutec. Tam se mi teda vůbec nechtělo, ale tak co už teď mám dělat, že? Na vrchol jsme lezly celkem dlouho a jednu chvíli i pršelo. Já vím, je to šílené, to jsem teda vůbec nečekala. Výhledy ani nešly popsat. Všude mlha, nebo mraky, viděla jsem úplný nic, ale byl to krásný výhled.
S pomocí dalšího ocelového lana šlapeme vysoko nad vodou
Pořád jsme se předcházely s nějakou ženou a cápkem až skoro na vrchol. Jenže potom nám Magda udělala zacházku na vyhlídku, kde jsem jen tak taky hodně viděla. No potom nám ti lidi, s kterými jsme se pořád předcházely, řekli, že máme jít na vrchol správnou cestou a že jsme blbě odbočily. To jsme přece věděly, tak proč nám to proboha říkali!?
V sedle Medzirozsutcie si Magda nechtěla sednout, já jsem si
rovnou lehla
Nepochopíš. Každopádně…došly jsme na vrchol, kde jsme si udělaly přestávku a vrcholovou fotku. Dále jsme se vydaly na cestu dolů. Šly jsme s pomocí řetězů asi 20 metrů dolů po cestičce. Potom už tam řetězy nebyly a ani jsme je nepotřebovaly, protože se cesta dala zvládnout bez řetězů.
Malofatranské borůvkování
Přes sedlo Medziholie do Štefanové
Sestup byl poměrně strmý a bylo tam hodně řetězů, dokonce tam byl i jeden žebřík. Trvalo poměrně dlouho, než jsme sešly do sedla Medziholie. Odtamtud jsme se rozhodly, že půjdeme po zelené do Štefanové.
Cestou na Malý Rozsutec
Cesta byla dlouhá a po chvíli mě to už nebavilo. Takže to zkrátíme… po cestě dolů jsem si zvrtla kotník a celou cestu se vláčela jak želva. Zastavily jsme aPřž u Koliby pod Rozsutcom, kde jsme si daly oběd. Já jsem si dala Germknödl, stejně jako Lada, Jitka si dala polévku a Magda strapačky se slaninou a se zelím. Po obědě jsme se dobelhaly k autu, Lada s Jitkou se šly ještě podívat do malého obchůdku se suvenýry. Nasedly jsme do auta a jely do Jablůnky.
Fotila a řídila Jitka
Neúplná dámská skupina na Malém Rozsutci, chybí
fotografující Jitka
Na louce mezi Rozsutci
Lada dokazuje, že jsme snědly hodně borůvek
Při stoupání na Velký Rozsutec
Na vrcholu Velké Rozsutce
Naše dvojka na Velkém Rozsutci
Sestup z Velkého Rozsutce byl místy zábavný
Velký Rozsutec nás trochu zmohl, takže jsme si s Ladou musely
lehnout
V této kolibě jsme se dobře najedly
