MountainSki.cz je věnován různým aktivitám ve sněhem nebo ledovcem pokrytých horách. Hlavní náplní je skialpinismus, splitboard a vše s ním spojené.
Od září 2014 je hlavním informačním webem ke skialpinismu a freeridu v českém jazyce stránka TuleniPasy.cz. Zde budou nadále zveřejňovány obecné informace ke skialpu a zimním horským disciplínám, stejně jako upozornění na zajímavé akce, popřípadě anotace novinek.
Od podzimu 2018 ve zvýšené míře lyžujeme nejenom na lyžích G3 a K2, ale nově také na švýcarských lyžích DOWN.
Komise tradičního skialpinismu ČHS pořádá výroční Setkání skialpinistů 2021 na ukončení kalendářního roku 2021. Setkání se uskuteční na Horské boudě Dvoračky (1140 m) a horský hotel Štumpovka nad Rokytnicí nad Jizerou v Krkonoších ve dnech 10.-12. 12. 2021. Setkání skialpinistů je určeno všem příznivcům pohybu ve sněhem pokrytých horách od České republiky až po Himaláje.
V sobotu 24. července jsme se ráno vzbudily a po snídani vyrazily na další kopce Vrchařské koruny Valašska. Do auta jsme naskládaly kola a sebe a vyjely jsme. Autem jsme jely asi 25 minut přes Vsetín na naší první zastávku ve Vizovicích.
Těsně před začátkem letních prázdnin 2021 se nečekaně uvolnila dvě místa na výstup na Kazbek. S výškou 5054 metrů je Kazbek třetí nejvyšší horou Gruzie. Hlavou se mi mihla myšlenka, proč trávit volné dny u vody a zda by mi nebylo líp někde v horách.
V úterý ráno jsme vstaly v 5:26, připravily jsme se na výlet na Malou Fatru a jely jsme vyzvednout Magdu do Ratiboře. Přesně v 6:00 jsme z Ratiboře odjely směrem Slovensko. Po cestě jsem s ještě vyspala a probudila jsem se už na Slovensku.
Od poloviny června 2021 jsem se nevyskytovala na Valašsku, a tak jsme na další kopce Vrchařské koruny Valašska 2021 vyrazily až v pondělí 19. července. Vstaly jsme ráno v 9:00 a s Aničkou jsme zjistily, že máma nám naplánovala čtyři kratší vrcholy VKV.
Česká asociace rogainingu a horského orientačního běhu uspořádala ve dnech 26.-27. 6. 2021 Mistrovství České republiky v rogainingu. Pro mě to znamenalo MČR v rogainingu aneb vše co jsem chtěla vědět o náročném orientačním běhu dvojic na 24 hodin, ale bála jsem se to vyzkoušet…
Výběr trati na tento závod byl takový souboj srdce s rozumem. Rozum říkal, že 8000 výškových nastoupám normálně za měsíc a do toho běhám teď míň, než bych chtěla, jednak z časových důvodů, jednak kvůli už ¾ roku se táhnoucím pocovidovým problémům, takže by bylo dost vhodné vybrat si nějakou kratší trať než stokilometrovou.
Freeride a skialpinismus na japonském ostrově Hokaidó.
I přes covidová omezení platná od března 2020 se podařilo uskutečnit jednotlivé bloky dalšího ročníku Mezinárodního kurzu horské medicíny pro lékaře a záchranáře. Za účasti českých i zahraničních účastníků se v létě i zimě všichni intenzivně věnovali teoretickým přednáškám i praxi v térenu.
Během měsíce května 2021 jsme tajně doufali, že se pro nás otevře ráj vysokých hor, Rakouské Alpy. V plánu bylo odjet o týden dříve, ale omezení padla až ve třetím týdnu. Palič nás obeslal s instrukcemi, kde stanovil výchozí bod v malebné obci Vent, Ötztalských Alpách.
Poslední březnový týden jsme vyjeli v rámci RUMAsport týmu s CK Alpina do bulharského pohoří Pirin. Záměrem bylo věnovat se intenzivně šest dnů různorodým skialpovým aktivitám. To nám docela vyšlo i s hustým sněžením, parádním prašanem a krásným počasím na závěr.
Lysá hora je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd a v posledních mnoha letech se stala magnetem pro velké množství lidí díky akcím typu LH365, LH24, a mnoha dalším Na vrcholu je tak aktuálně hodně přelidněno. Nebylo tomu tak vždy, a byly doby, kdy fungovala severní sjezdovka Na Lysé bylo v té době v pracovní dny pár lidí a o víkendech desítky, za dokonalého počasí stovky. Ne tisíce jako dnes. Na ukázku pár retrospektivních fotek z lyžování v 90. letech 20. století.
Článek z časopisu Lyžařství a snowboarding, 2/1992, ročník 82, str. 50–52
Do povědomí veřejnosti se Lysá hora dostala především díky dojezdům květnových etap cyklistického Závodu míru. Ale pro nás, lyžaře a snowboardisty, je Lysá hora známá výbornými sněhovými podmínkami a sjezdovkou, která uspokojí i ty nejnáročnější jezdce.
Předposlední únorovou neděli v roce 2021, nebo-li v druhém roce covidu, jsme se místo skialpů vydali na běžky do oblasti jesenického Paprsku. Sněhu bylo dost, ale předpověď počasí nebyla úplně příznivá.
