V rámci pracovní návštěvy v Kazachstánu jsem kromě Almaty a Astany (odkazy na články a fotky níže) navštívil v sobotu 12. prosince 2009 před odletem zpátky do ČR lyžařské středisko Чимбулак kousek na jih od bývalého (do roku 1997) hlavního města Kazachstánu Almaty. Lyžařské středisko Čimbulak je v nadmořské výšce od 2220 do 3163 metrů nad olympijským centrem Medeo. Nejvyšší stanice jednosedačkové lanovky končí v sedle Talgar.

Foto a mapa lyžařského střediska Čimbulak

Pobyt v kazašských městech je podrobněji uveden na: Sněhová prosincová neděle v Almaty – Kazachstán, Krásných –29C v Astaně – hlavním městě Kazachstánu a Almata plná Santa Klausů v pátek 11. prosince 2009.

Výhled z hrany hráze přes údolí na sportovní komplex Medeo

Чимбулак se nachází v rozsáhlém masívu Zaalijskij Alatau téměř na dohled Almaty. Dostat se k němu, resp. ke sportovnímu komplexu Medeo o kus níže, je velmi snadné, neboť tam jezdí pravidelná linka, stejně jako spousta taxi. Před komplexem Medeo je ovšem nutné projet bránou s nutností vyzvednutí si kartičky na zaplacení ekologického poplatku cestou zpět.

Sloup dokončované lanovky na hraně hráze

Jak komplex Medeo, tak samotné středisko Чимбулак je momentálně rozsáhlé přestavován kvůli nadcházejícím asijským olympijským hrám Aziada 2011. Součástí přestavby je i nová kabinková lanovka od komplexu Medeo až na samotný Чимбулак. V současné době jsou postaveny všechny sloupy lanovky, dostavuje se dolní stanice a poté zřejmě dojde k natažení nosného lana a zkušebnímu provozu. Odhadem k tomu dojde někdy na jaře až v létě 2010. Po zprovoznění lanovky se zřejmě výrazně zklidní automobilový provoz od komplexu Medeo ke středisku Чимбулак.

Jednosedačková lanovka do sedla Talgar

Ve středisku Чимбулак je možné zakoupit jednotlivé jízdy nebo celodenní lístek v ceně 5000 tenge (1 EUR je asi 219 tenge podle kurzu ze začátku prosince 2009), což je docela dost. Neexistují půldenní lístky, takže se tam praktikuje prodej lístků dalším zájemcům kolem poledne.

Výstražných cedulí je na Čimbulaku všude plno

Podle vlastních zkušeností a informací těch, kteří se tam vyskytují velmi často, jenom málokdy fungují všechny lanovky. Úplnou výjimkou je potom nejvýše položená jednosedačka z výšky 2930 m do 3163 m, která víceméně pouze stojí. Je to škoda, protože přímo ze sedla je pěkný nájezd do lavinózního kotle, který se vedle druhé dvojsedačky částečně napojuje na černou sjezdovku. Kromě volné pláně je další možností jízda prudce klesajícím žebrem s občasnými stromy v dolní části. Následně se vyjede na modré sjezdovce.

Druhá dvojsedačka na Čimbulaku s výhledem na západ

Neporovnatelně zajímavější je ovšem využití čtyřsedačkové lanovky (pokud ji teda pustí) na Konus. Kromě červených sjezdovek, které teď neupravovali, takže tam byly pěkné malé muldy, je tam jedna značená černá sjezdovka. Černá je v horní části jakous takou plání, která poblíž křížení s lanovkou přechází spíše v širokou lesní cestu až průsek procházející s jakýmstakýms klesáním lesem. Tam jsem nejel, neboť jen o kousek dále na západ jsem z lanovky uviděl širokou oblast volného terénu přecházejícího níže a dále bokem v les. Na plání bylo při prvním výjezdu lanovkou pár sjezdových stop (asi pět), tak nebylo nad čím váhat.

Ve střední části horní sjezdovky

Vyrazil jsem tam, přičemž místní horoslužebník mě nechtěl pustit kolem horní stanice lanovky hned do lavinózního terénu (pravda, všude tam byly cedule s lavinovým nebezpečím a přilehlý kopec vypadal na to, že z něj laviny padají v jednom kuse). Mohl jsem tam tak najet o něco níže, kde končilo síťové hrazení – „Vidíš tady to hrazení? Tak až skončí, tak tam můžeš jet, dříve ne“ – se mě snažil horoslužebník přesvědčit. Přišel jsem tak o 40–50 výškových metrů neporušeného prašanu, ale to nakonec nevadilo.

Široké pláně na dohled dolních stanic lanovek

S koncem hrazení jsem projel prudkým řídkým lesem a přejel přes jakože černou sjezdovku za cedule označující lavinové nebezpečí. Za nimi začínál nádherný neporušený terén s prašanem po kolena až do půli stehen! Nevím zda v první nebo druhé jízdě jsem hodil jedinou tlamu, kdy jsem se tak kochal množstvím prachového sněhu, že jsem opoměl dávát pozor na předozadní rovnováhu, a špička pravé lyže zajela pod sníh. Následovalo efektní salto, kdy jsem po vyhrabání se zpátky na lyže měl sníh téměř všude.

V rámci upravovaných svahů je spousta sněhových děl

Množství sjezdů je nepřeberné, závisí pouze od chuti natraverzovat co nejdále od lanovky. Je jistota, že snowboardistu tam nepotkáte, protože přesun traverzem je pro snowboardisty nereálný. Na svahu jsou nějaké kameny, skalky a pařezy stromů. V dolní části se najíždí do lesa, z něhož vede několik možností výjezdu. Víceméně všechny ale končí u silnice, po níž je potřeba dojíž kousek pěšky zpátky do střediska – nevím, asi 200 metrů.

Nebezpečí lavin, i tam nějaké samovolné padaly

Na třetí fotce v článku Чимбулак 2003 — В большие горы. Со сноубордом je výhled ze sedla Talgar na Pik Čkalova (3892 m) s rozsáhlým podvrcholovým ledovcem. Letos se mi zdálo, že ho tam bylo podstatně méně.

Volný terén nedaleko od druhé dvojsedačky

Závěr a doporučení:

• Чимбулак je největší a nejznámější lyžařské středisko v Kazachstánu, ostatní jsou výrazně menší, problémem je, že jen málokdy jsou spuštěny všechny lanovky
• v souvislosti s asijskými olympijskými hrami Aziada 2011 se celé středisko modernizuje a dokončuje se jeho vzdušné kabinkové propojení s civilizací v oblasti Medeo
• cena vleků, občerstvení a jídla neodpovídá stavu střediska, díky blízkosti 1,5 miliónové Almaty to ale nemusí řešit
• upravované sjezdovky jsou lehké a vhodné pro rychlou jízdu středními a dlouhými carvingovými oblouky
• po obou stranách střediska je velké množství různě obtížných freeridových terénů, za dobrých sněhových podmínek je možné se tam dokonale vyřádit během jednoho dne
• středisko vřele doporučuji jak na freeride, tak na případný nástup na skialpinistické túry, neboť z auta se dá vystoupit ve výšce 2220 metrů

Někde v oparu se schovává Almata

Aktuální počasí:
Chimbulak Weather Summary 3163 m
Chimbulak Weather Summary 2220 m

Odkazy na středisko a jeho návštěvy:
Горнолыжный курорт Чимбулак – oficiální stránky střediska
Чимбулак 2003 — В большие горы. Со сноубордом

Výhled z volného terénu na druhou lanovky a sjezdovky

Stejné místo jako předchozí, jen pohled do údolí

Plytká přejezdová část sjezdovky, tady se napojuje z volného terénu

Pohled z druhé dvojsedačky na volný terén, v pozadí vrchol Kumbel

Traverz k volným sjezdům, s každou další jízdou se stačí posunout o dva metry

Část volného terénu bez lesa

Z tohoto kopce padají často laviny, na potvrzení tu byly tři samovolné

Nového sněhu bylo hodně, ale skalky trčely ven

Moje první stopa v kotlíku

Tady toto na mě s první stopou právě čeká

Extra prudká lesní část v závěru

Freerider z Almaty v prvním oblouku

Další oblouk a valící se sníh okolo

Občas keřík, občas kámen a dole silnice, kde sjezd končí

Keříkování na lyžích

autor: Jan Pala - palič