V sobotu 12. června 2021 jsme se ráno probudili v Jablůnce a dali jsme si snídani. Nachystali jsme si věci na kola a vyrazili jsme směrem Rožnov pod Radhoštěm. Dojeli jsme ke kempu v Rožnově, kde začala naše cesta na další vrchol VKV 2021, kterým je nedávno opět otevřený Libušín.
S Ladou na Pustevnách před Libušínem
Jaká cesta? Výjezd na osmý vrchol Vrchařské koruny Valašska 2021. V roce 2020 jsem taťkovi slíbila, že když mi něco splní, tak s ním objedu všechny dospělácké i juniorské kopce VKV. To jsem tomu tehdy dala. Nakonec jsem je i s Ladou objela a dostaly jsme za to kromě diplomů i obrovské koše plné dobrot. Celý jsem ho snědla, a taťkovi nenechala ani drobek na ochutnání. Letos jezdíme jenom dospěláckých dvacet kopců, což je proti padesáti úplná pohoda.
Před Libušínem, takto se musíme fotit kvůli VKV
Asi nejdelším výjezdem je právě ten z Rožnova na Pustevny, kde se máme vyfotit před Libušínem. Tento výjezd si pamatuji ještě z loňska, kdy jsme stejnou cestou jeli na Radhošť…
Po cestě jsme se zastavili na chatu Mír, kde jsme si dali pití. Nechali
nás tam občerstvit, i když tam měli nějakou velkou celovíkendovou oslavu.
Pokračovali jsme v jízdě do kopce. Cesta byla po odpočinku více
v pohodě, protože jsme nabrali sílu. Často jsem po cestě říkala
„Kdy už tam budeme?“
a
„Jak ještě daleko?“
„Kolik ještě výškových metrů?
protože mě to už nebavilo. Hodně jsme si povídaly s Ladou, abychom se
zabavily. Dělaly jsme si samy krátké přestávky, protože jsme byly
vyčerpané. Po přestávce jsme poté vždy nasedly na kola a jely dál.
S Ladou jsme na Pustevny vyjeli jen vlastními silami, ale dost lidí tam
bylo na elektrokolech
Když jsme dojely k hlavní silnici, po které už to byl jenom kousek, cítila jsem se lépe, protože jsem věděla, že náš cíl není daleko. Měla jsem pravdu. Vrchol VKV byl opravdu jenom kousek. Na trávě směrem k cíli nás táta ještě natočil, jak přijíždíme. Rychle jsme si udělali fotku a šli jsme se občerstvit. Po občerstvení nás čekal už jenom sjezd dolů k autu.
Zbytky lyžařských vleků na Pustevnách z doby, kdy se tam ještě
provozovalo sjezdové lyžování
Myslela jsem si, že pojedeme už jenom z kopce, ale když nám táta řekl trasu, tak jsem se trochu zarazila, protože jsem věděla, že ještě bude jeden prudší výjezd, než bude opravdu jenom sjezd. Výjezd nás vážně čekal, ale já jsem ho vytlačila, protože se mi to nechtělo vyjíždět. Cestou nás táta fotil a natáčel, když byl nějaký pěkný výhled.
Nejstarší fungující sedačková lanovka na území České
republiky
Rychle jsme sjížděli kolem chaty Mír. Dojeli jsme ke kempu a dali jsme kola do auta. Jeli jsme do Rožnova, abychom se prošli po náměstí. Museli jsme, jelikož byla slíbená zmrzlina. Po krátké procházce měl táta ještě nápad, že bychom si mohli dát jeden malý kopeček, ale to jsme s Ladou zamítly, protože jsme byly hodně unavené a bolely nás nohy. Navíc začalo pršet, takže měl smůlu. Potom jsme jely autem do Jablůnky a to byl konec tohoto výletu.
Nezbytné občerstvení při cyklovýletu, tentokrát jsem měla chuť na
párek v rohlíku
